Toto je HTML verze souboru http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/33176/1/Vyoralov%C3%A1A_J%C3%B3ga%20v_MF_2008.pdf.
G o o g l e automaticky vytváří HTML verze dokumentů při procházení webu.

VyoralováA_Jóga v_MF_2008
Page 1
Univerzita Pardubice
Fakulta filozofická
Bakalářská práce
Jóga v českých zemích v době komunistické vlády
Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Martin Fárek, Ph.D.
Autorka bakalářské práce: Adéla Vyoralová
Datum ukončení práce: Červen 2008

Page 2

Page 3

Page 4
Abstrakt:
Tato práce se snaží nastínit situaci jógy v českých zemích za
období komunismu, tedy hlavně mezi lety 1948 až 1989. V první
kapitole jsou uvedeny počátky jógy v Indii, stručně také filosofie jógy a
třídění na čtyři hlavní směry, které jsou hathajóga, karmajóga,
bhaktijóga a džňánajóga. V druhé kapitole jsou uvedeny počátky a
průběh setkávání Západu s indickou kulturou, od starověku až po 20.
století. Dále setkávání Indie s českou kulturou ve třetí kapitole. Dále
představím české osobnosti, které se jógou zabývaly nebo jí byly
ovlivněny. Těmi osobnostmi jsou čeští, popřípadě českoslovenští,
mystici, indologové, atd. Během popisu jednotlivých jógových tradic, či
společností, které mají u nás největší zastoupení, se také zmíním o
perzekuci ze strany komunismu. Čerpat budu hlavně z rozhovorů
s pamětníky. Na závěr se pokusím shrnout poznatky, které jsem za
dobu své práce načerpala.
Klíčová slova:
Indie, indické tradice, jóga, jógové školy, komunismus, Česká Republika

Page 5
Abstract:
This work is trying to show the situation of yoga in Czech
countries during the era of communism, mainly between years 1948 to
1989. In the first chapter are shown beginnings of yoga in India,
strictly philosophy of yoga and sorting of yoga into four main
tendencies, which are hathayoga, karmayoga, bhaktiyoga and
dznanayoga. In the second chapter are shown beginnings of meeting
the West with indian culture, from ancient time to 20. centrury. Next is
meeting of India with czech culture in the third chapter. Next I will
introduce czech persons, who were concerned in yoga or who were
inspired by yoga. These persons are czech, or czechoslovakian mystics,
indologists, etc. Durin descripting each yoga traditions, or societies,
which are mostly popular in our country, I will talk about persecution
from communism. I will use interviews with witness. At the end I will
try to resume my findings, which I got from my work.
Main terms:
India, indian traditions, yoga, schools of yoga, communism, Czech
republic

Page 6
- 6 -
Obsah
Poděkování.................................................................................................................7
Úvod...............................................................................................................................8
1. Jóga........................................................................................................................10
1.1 Původ jógy........................................................................................................10
1.1.1 Hathajóga..................................................................................................12
1.1.2 Karmajóga ................................................................................................13
1.1.3 Bhaktijóga ................................................................................................13
1.1.4 Džňánajóga ..............................................................................................14
1.2 Jóga jako tělesné cvičení.............................................................................15
2. Pronikání indických tradic na Západ ...............................................18
2.1 Raný středověk...............................................................................................18
2.2 Období 16. století ..........................................................................................18
2.3 Novověk.............................................................................................................19
3. Pronikání indických tradic do českých zemí................................21
3.1 Historie seznamování se s indickou kulturou......................................21
3.1.1 Počátky......................................................................................................21
3.1.2 Období národního obrození................................................................21
3.1.3 Novověk .....................................................................................................22
3.1.4 20. století..................................................................................................22
3.1.5 Období komunismu ..............................................................................23
3.2 Jóga v českých zemích.................................................................................25
3.2.1 Mystikové a jejich školy u nás...........................................................25
3.2.2 Osobnosti české jógy.............................................................................26
3.3 Nejznámější jógové školy u nás.................................................................29
3.3.1 Jóga v denním životě ............................................................................29
3.3.2 Hnutí Haré Kršna...................................................................................33
3.3.3 Sdružení učitelů jógy............................................................................37
3.3.4 Iyengarova jóga.......................................................................................39
Závěr............................................................................................................................41
Bibliografie...............................................................................................................44
Literatura.................................................................................................................44
Internetové prameny ............................................................................................45
Příloha.........................................................................................................................46
Z rozhovoru s Jiřím Mazánkem........................................................................46
Rozhovor s Milanem Staňkem ..........................................................................47

Page 7
- 7 -
Poděkování
Ráda bych poděkovala několika lidem, kteří mi pomohli tuto práci
napsat. Jednak bych ráda vyjádřila své díky panu Mgr. Martinu Fárkovi,
Ph.D. za jeho dobré vedení a také panu Milanu Staňkovi a Jiřímu
Mazánkovi za poskytnutí rozhovoru, a manželům Ireně a Vojtěchu
Havlovým za rady, které mi byly inspirací.

Page 8
- 8 -
Úvod
Jak již název této práce napovídá, hlavním tématem je jóga.
Pokládám si za cíl nastínit situaci jógy na českém území za
komunistického režimu u nás. Avšak tato práce se neomezuje jen na
období komunistického režimu.
Aby se mohlo dostát cíle, je nutné si položit několik základních
otázek. První otázkou je: „Co je to jóga?“ Na tuto otázku odpovídá první
kapitola. Nastiňuje počátky jógy v jejím rodišti Indii, spolu se základní
duchovní literaturou a důležitou osobností, Pataňdžalim, jehož dílo
Jógasútry jako první shrnuje veškeré jeho získané vědomosti o józe.
Součástí této kapitoly je také představení čtyř hlavních směrů jógy, a
těmi jsou hathajóga, karmajóga, bhaktijóga a džňánajóga.
Po odpovědi na tuto základní otázku „Co je to jóga?“ však přichází
další otázka. Stále jsme se totiž ještě nedostali do českého prostředí.
Proto je nutné položit si další otázku. „Co předcházelo příchodu jógy do
českých zemí?“ Abychom si zodpověděli i tuto otázku, musíme si
zodpovědět ještě jednu. „Jak se Západ setkával s indickou
kulturou?“ Odpověd na tuto otázku se snažím podat v druhé kapitole,
kde uvádím počátky a průběh setkávání Západu s indickou kulturou,
jejíž nedílnou součástí jóga je. Západem je v tomto případě zpočátku
myšlena hlavně Evropa. Právě ta byla prvním „svědkem“ Západu, který
se setkal s indickými tradicemi, a to již ve starověku. Až v období
novověku a následně 20. století se indické tradice dostaly i do
povědomí USA.
A konečně se dostáváme do českého prostředí. Je nutno si
uvědomit, že se to nevztahuje pouze na Českou repubilku, nebo
„česko“, protože v době, kdy se české obyvatelstvo setkávalo
s tradicemi Indie, dálo se to již ve středověku, kdy ještě žádná Česká
republika neexistovala. Stejně tak je důležité si uvědomit, že i přesto,
že je v názvu „v českých zemích“, je tim myšlena také Morava a Slezsko.
Tomuto tématu se věnuje třetí kapitola, členěná na další tři velké

Page 9
- 9 -
podkapitoly. Je totiž důležité také zmínit české osobnosti, díky kterým
se na našem území jóga dostala do povědomí obyvatel. Těmi
osobnostmi jsou čeští, popřípadě českoslovenští, mystici, indologové,
atd. V tomto případě jsem čerpala hlavně z díla Zdeňka Vojtíška,
Jaroslava Strnada, Jaroslava Sanitráka, Borise Merhauta a Květoslava
Minaříka.
Důležitou částí třetí kapitoly je seznámení se čtyřmi hlavními
směry, které u nás záskaly největší popularitu. Jsou jimy systém Jóga
v denním životě, hnutí Haré Kršna, Sdružení učitelů jógy a Iyengarova
jóga. Během popisu těchto společností se také zmíňuji o perzekuci ze
strany komunismu, z valné části čerpám z rozhovorů s Milanem
Staňkem, oddaným Haré Kršna a Jiřím Mazánkem, jedním ze členů
Sdružení učitelů jógy. Na závěr shrnuji poznatky, které jsem za dobu
své práce načerpala.

Page 10
- 10 -
1. Jóga
1.1 Původ jógy
Co je to jóga? Slovo jóga se ze sanskrtu překládá jako jho nebo
sjednocení. Jóga je jedním z šesti indických daršanů1.
„Ortodoxních škol je šest a označují se termínem daršana,
doslova vidění, pohled. Skutečně jsou to vlastně pohledy na skutečnosti
světa a jeho vývoj z různých úhlů.“2
První zmínky o józe pocházejí již z 8.-6. století před Kristem a
jsou obsaženy v upanišadách, indických filozofických textech, které
tvoří závěr véd.3 Upanišady jsou závěrečná část véd, avšak máme i
mnohem mladší upanišady, některé byly sepsány i relativně nedávno.4
V upanišadách se objevují pojmy jako brahma (jakási nejvyšší bytost,
prostupující vším, je v každém živém tvoru), átman (vnitřní „já“, které
nepodléhá zániku, prochází neustálým koloběhem znovuzrozování),
puruša (nesmrtelný, podobně jako átman), prakrti (veškerá hmota),
apod., které jsou stěžejními i pro jógické praktiky. Jóga uznává
existenci puruši (ducha) a prakrti (hmoty). Podle indických náboženství
lidský život nekončí smrtí, ale probíhá jakýsi koloběh znovuzrozování
(sansára) a jóga, jako jedna z mnoha cest, má sloužit k vymanění se
z tohoto koloběhu.
Jako první shrnul učení o józe Pataňdžali (2. stol. př. Kr.) ve
sbírce Jógasútry, které se skládají ze čtyř kapitol. Sútra je krátký text,
úsporná poučka, která se může chápat různě. Proto aby ji žák správně
pochopil, je nezbytný výklad jeho učitele. Sútry pracují s pojmem čitta,
neboli mysl. Myslí se tím obvyklé fungování mysli, se sny, cítěním,
představami, zkrátka veškerá duševní činnost. A právě jóga má vést
1 Jsou to njája, vaišéšika, sánkhja, jóga, mímámsá a advaita. Podrobněji na stranách xiv-xv in: Patanjali.
The Yoga-sutras. Přeložil M. N. Dvivedí. Adyar: The Theosophical publishing house, Madras, India,
1947. 182 s.
2 Zbavitel, Dušan. Hinduismus a jeho cesty k dokonalosti. 1. vyd. Praha: DharmaGaia, 1993. Str. 43.
3 Tamtéž str. 45.
4 Zbavitel, Dušan. Otazníky starověké Indie. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 185 s.
ISBN 80-7106-241-3. Str. 38.

Page 11
- 11 -
k uklidnění mysli a k vymanění se z koloběhu znovuzrozování. Tento
proces vyžaduje cílevědomý přístup a přípravu, ne pasivitu. Cviky,
které jsou charakteristické pro jógu, mají vést ke změně běžného
prožívání a k očištění těla i mysli nejen od škodlivých vlivů okolního
světa, ale také od následků z minulých životů. Pokud se tak nestane,
po smrti přijde další zrození.
Vlivy z minulých životů (sanskáry) mohou být kladné, ale také
záporné. Mají vliv na příští zrození, délku dalšího života, události, které
nás potkají, atd. Proto je nutné v životě konat dobré skutky (punja) a
vyvarovat se těch špatných (pápa). K tomu, abychom mohli konat jen
dobré činy, je nutné odstranit příčiny těch špatných (kléša). To by mělo
probíhat za pomoci askeze. „Jóga [člověka], jenž nepraktikuje askezi,
se míjí účinkem.“ 5 Jógasútry uvádějí pět špatných příčin. 1.
nevědomost (avidjá), 2. sebestřednost, neboli „jáství“ (asmitá), 3. lpění
na požitcích (rága), 4. nenávist (dvéša) a 5. lpění na životě (abhinivéša).
Jógasútry přikládají první příčině největší závažnost, jelikož
právě nevědomost vede k dalším čtyřem příčinám, a až uvědomění si
naší nevědomosti vede k zbavení se zbylých čtyř příčin, které mají
podle Pataňdžaliho čtyři podoby – „latentní, oslabenou, přerušovanou
nebo plně rozvinutou“6. Latentní podoba je prvotní. Oslabená podoba
znamená, že je některá příčina vystavena svému opaku. Přerušovaná
podoba nastane, převládá-li jiná příčina. A plně rozvinutá podoba
nastane, převládá-li nevědění. Pokud se jógin správně držel všech
pokynů v sútrách, všech pět příčin zmizí spolu se zatíženími
z minulých životů. Avšak nedojde-li k tomu, je nutné zbavit se těchto
zatížení a příčin pomocí meditace, která vede k soustředěné mysli.
Pataňdžaliho jóga má osm stupňů, které vedou k vysvobození
ze znovuzrozování. Jsou to: 1) jama - ovládání mysli, těla a řeči, které
by mělo vést k odvrácení od pěti špatných skutků (zabíjení, lhaní,
5 Pataňdžali. Jógasútry. In: Plav – Indie: Nemizící řeka tradice. Přeložil Jaroslav Strnad. 5.II. (2006). Str.
9.
6 Tamtéž str. 9.

Page 12
- 12 -
krádeže, sexuální nezdrženlivost, chamtivost), 2) nijama – duševní a
tělesná hygiena, 3) ásana - setrvávání v určité pozici nebo poloze
(takových poloh je velmi mnoho, jógín začíná od těch jednodušších a
postupně se propracovává ke složitějším), 4) pránájáma - ovládání
dechu, 5) pratjáhára - odvracení smyslů od okolí, 6) dháraná –
soustředění na jóginův cíl, 7) dhjána - meditace, 8) samádhi – naprosté
upnutí k cíli jógina.7 Když dojde i k tomuto, nastane stav naprostého
oproštění se od koloběhu znovuzrozování, který se nazývá
nirvikalpasamádhí.
Tato Pataňdžaliho jóga byla později nazvána rádžajógou, nebo-li
královskou jógou. Mnoho dalších jóginů hledalo svůj účinný způsob
jak se vysvobodit z koloběhu znovuzrozování, a z tohoto důvodu
vzniklo mnoho dalších směrů a škol jógy. Mezi ty nejznámější patří
karmajóga, bhaktijóga, rádžajóga, džňánajóga a hathajóga, zaměřená
na tělesná cvičení.
1.1.1 Hathajóga
Hathajóga je zaměřena především na tělesná cvičení a zlepšení
fyzického stavu těla.
„Název hathajóga lze přeložit různě. Volně ho vystihují výrazy
rovnováha, jednota protikladů. Cílem hathajógy je pročištění a
ozdravení celého organismu, zvýšení jeho celkové zdatnosti a
vnímavosti.“8
Cvičení má pak několik kategorií, které slouží ke správnému
rozvádění energie. Jsou to ásany (různé polohy těla), bandhy (uzávěry,
které zavřením tělesných otvorů drží energii v těle), mudry (polohy
rukou), krija (různé očistné postupy), pránájáma a mantry. Někdy
může zahrnovat i meditace a různé koncentrační techniky. Avšak
hathajóga neslouží jen k zlepšení tělesného stavu, ale také toho
duševního. S lepším zdravotním stavem se zlepšuje také psychika
člověka.
7 Podrobněji na stranách 58-73 in Patanjali. The Yoga-sutras. Přeložil M. N. Dvivedí. Adyar: The
Theosophical publishing house, Madras, India, 1947. 182 s.
8 Polášek, Milan. Jóga. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1995. 195 stran. ISBN 80-205-0397-8. Str. 9.

Page 13
- 13 -
1.1.2 Karmajóga
Karmajóga vychází ze spojení sanskrtských slov karman (čin,
skutek) a jóga. Podle učení o karmanovém zákonu každý náš skutek
má nějaký dopad na náš život. Dobré věci, které se nám v životě
přihodí, jsou jen kladným následkem dobrých činů, konaných nejen
v našem současném životě, ale i tom minulém. To samé platí i pro
špatné události, které jsou následkem zlých skutků v minulém životě.
Funguje to podobně jako zákon akce a reakce. Vše má svoji příčinu a
následek. Dalo by se říct, že vše, co nás v životě potká, je již dáno tím,
jak jsme žili v předešlém životě, sami jsme si tedy ten současný utvořili.
Avšak každý špatný skutek se dá napravit, aby příští zrození bylo lepší.
Téměř každý se dnes snaží něčeho dosáhnout, naše společnost už
takto vychovává každého jedince, avšak ne vždy toho lidé dosahují
ctnostným a mravním chováním. Cílem karma jógy je snaha vymanit
se ze znovuzrozování tím, že budeme konat takové skutky, které
nebudou vést k dalšímu zrození. Nesmíme být tedy motivování touhou
po odměně, naše skutky musí být čisté, nezištné a z dobrého
přesvědčení. Nutné je zbavit se citových pout a vlastního ega, sobectví.
„Karmajogín se snaží pracovat a žít tak, že úplně zapomíná na
sebe, nečeká ani odměnu, ani pochvalu, ani nehodnotí své zásluhy,
neporovnává se s jinými.“9
1.1.3 Bhaktijóga
Bhaktijóga je láskyplný vztah k uctívané osobě, ať už se jedná o
božstvo. Je to cesta oddanosti, soucitu, univerzální lásky a porozumění.
Ta láska však musí být nesobecká, bez očekávání darů za svou
oddanost. Kdo se vydá touto cestou, začíná si uvědomovat přítomnost
božství, prostřednictvím lásky, které je ve všem, co ho obklopuje,
v rostlinách, zvířatech, neživé přírodě, apod. Následně si začne
9 Polášek, Milan. Jóga. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1995. 195 stran. ISBN 80-205-0397-8. Str. 10.

Page 14
- 14 -
uvědomovat božství sám v sobě tím, že si uvědomí, že láska je ve všem
co ho obklopuje, a začíná být pohlcován nekonečnou boží přítomností.
Dochází i ke ztotožnění s onou přítomností.
U bhakty (ten, kdo následuje cestu bhakti jógy) neprobíhá
uctívání například formou askeze, odříkání, apod., nýbrž formou
naprosté oddanosti a lásky k uctívanému objektu. Západ je
vychováván v křesťanské tradici, proto spatřuje jako to
„nejvyšší“ křesťanského Boha. Avšak ona láska, která je stěžejní pro
bhakti jógu, nemusí bát směřována jen k Bohu, protože mnoho lidí
nedokáže uvěřit v Boha. To je způsobeno například tím, že někteří si
víru v Boha nutně spojují s povinnostmi vůči církvi.
1.1.4 Džňánajóga
Džňánajóga je cesta dosažení boha skrze poznání sama sebe.
Pro toto poznání sama sebe jsou důležité čtyři podmínky. Člověk se
musí zbavit veškerých svých žádostí a tužeb, protože jsou pomíjivé.
Dále si musí uvědomit, že za všemi jevy ve světě je jedna opravdová
skutečnost a to brahma. Také musí jógin chtít dojít osvobození a
překonat sama sebe. Důležité je také dosažení šesti vlastností, mezi
které patří schopnost ovládat vlastní mysl, své smysly, zvládat plnit
zadané povinnosti, trpělivost, soustředění a víra v učení, které mu
sděluje jeho guru.10
Role učitele je v tomto případě důležitá, stejně jako i to, aby
jógin přemýšlel (meditoval) nad poznatky, které takto získal. Konečnou
pravdou je pak zjištění, že jsme součástí všeho kolem nás, že jsme
součástí brahma.
„Džňánajogín je typ myslitele, intelektuála, který proniká
k poznání rozumovou činností.“11
10 Polášek, Milan. Jóga. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1995. 195 stran. ISBN 80-205-0397-8. Str. 10.
11 Tamtéž str. 10.

Page 15
- 15 -
1.2 Jóga jako tělesné cvičení
„Jóga se všeobecně chápe buď jako duchovní úsilí, nebo jako
jistý druh tělesného cvičení. V obou případech v ní lidé hledají něco, co
by jim pomohlo vyřešit základní problémy života, ale nebývají si přitom
vědomi, jaké problémy to vlastně jsou.“12
Jak již říká Květoslav Minařík v této větě, snad každý člověk,
kterého známe má nějaké problémy, ať už duševní či fyzické. Na
druhou stranu fyzické problémy jsou vcelku snadno rozpoznatelné.
Každý si uvědomí, že když ho bolí břicho či záda, že je nějaký problém
s jeho zdravím. Jógové tělocvičné prvky mohou být ve spolupráci
s odborníky vhodným léčebným nebo fyzioterapeutickým prostředkem.
Jóga takto může pomoci vyřešit zažívací problémy, bolesti hlavy,
kloubů, zad, ale také nespavost, neschopnost soustředit se nebo
napomoci od stresu. Velikou výhodou jógy je, že se každý cvik musí
provádět pomalu s plným soustředěním a pečlivě. To uklidňuje nejen
tělo, ale i mysl, která velmi strádá v dnešním uspěchaném světě, který
klade na člověka někdy až příliš vysoké nároky.
„Jóga se vpodstatě nezaměřuje na léčení chorob, ale na zlepšení
souhry systémů a funkcí v organismu s cílem dosáhnout nejvyšší
možné tělesné a duševní zdatnosti. Vše, co napomáhá tomuto cíli, se
stává součástí jógy.“13
Ona souhra systémů v organismu je narušena životním
prostředím, ve kterém žijeme. Škodlivé látky přijímáme z ovzduší,
z potravy apod. Stejně tak má naše prostředí vliv i na naši duševní
harmonii. Je-li člověk ve stresu, přenáší se to také na organismus.
Naším tělem probíhá soustava jakýchsi energetických kanálků,
nádí, které rozvádějí životní energii po celém těle. Centrální, sušumná,
vede souběžně s páteří od pohlavních orgánů směrem k temeni hlavy,
a je doprovázena dalšími dvěma, idou a pingalou. Všechny tři hlavní
kanálky procházejí šesti čakrami, energetickými body, které jsou
rozloženy postupně od pohlavních orgánů směrem nahoru, k temeni
12 Minařík, Květoslav. Jóga v životě současného člověka. Kruh, 1991. 268 stran. ISBN 80-85202-02-6.
Str. 11.
13 Polášek, Milan. Jóga. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1995. 195 stran. ISBN 80-205-0397-8. Str. 12.

Page 16
- 16 -
hlavy. 14 Pokud se některé kanálky „zanesou“ škodlivými látkami,
dochází k narušení harmonie v organizmu. Proto jsou jógové ásany
cvičeny, aby došlo k uvolnění těchto kanálků.
Při cvičení jógy platí několik pravidel. Z prvé je důležitá
nehybnost těla. Při pozici, která je zrovna cvičena, musí jedinec setrvat
v klidu a procítit nehybnost a onu pozici. Stejně tak by měla setrvat i
mysl. I když tělo setrvává v nehybnosti, svaly se „pasivně protahují“,
buďto určitým držením těla při cviku nebo jeho váhou. Za druhé je
ásana prováděna správně, dokáže-li ji jogín provádět dostatečně
dlouhou dobu, kdy je zkoušena jeho výdrž. A za třetí je důležité, aby
jogín ke zvládnutí pozice navyužíval úsilí.
„Po dosažení statické fáze ásany musí cvičenec pečlivě relaxovat
všechny svaly, které si uvědomuje a těm, na které ásana je zvlášť
zaměřena, dovolit, aby se pasívně protáhly.“15 Během cvičení je také
kladen důraz na správné dýchání, které má být jogínem kontrolováno.
Jednodušší metoda spočívá v tom, že se poddáme plynulému dýchání,
které je sice vědomé, ale je nenucené a pravidelné. Mnohem
propracovanější metoda spočívá v synchronizaci dýchání s různými
fázemi ásan.
Při cvičení však nedochází jen k protahování svalů, lepšímu
dýchání apod., ale také jsou ovlivněny vnitřní orgány. Ty sice neůžeme
ovlivňovat vůlí, ale pri různých ásanách dochází i k procvičování
žaludku, střev, jater, aj. Některé ásany jsou například určeny jen
těmto orgánům.
Důležité je i správné stravování. Doporučuje se jíst potraviny
v přirozením stavu nebo s minimální úpravou, tedy hlavně ovoce,
zeleninu, vodu, mléko, med, atd. Další podmínkou je vyloučit vše, co
14 Podrobněji in Zbavitel, Dušan. Hinduismus a jeho cesty k dokonalosti. 1. vyd. Praha: DharmaGaia,
1993. Str. 56.
15 Lysebeth, André Van. Cvičíme jógu. Přeložila Marie Herrmannová a Věra Knížetová. 1. vyd. Praha:
Olympia, 1988. 245 stran. Str. 82.

Page 17
- 17 -
působí rušivě, takže slané, hořké, ostré, kyselé, atd. Důležité je také
jíst střídmě a potravu pečlivě rozkousat.16
16 Podrobněji v Polášek, Milan. Jóga. Str. 22.

Page 18
- 18 -
2. Pronikání indických tradic na Západ
2.1 Raný středověk
Indické tradice do západního světa pronikaly již ve starověku a
to hlavně díky obchodu, jelikož z „daleké“ Indie se dováželo koření,
drahé kameny, barviva, apod. Existovaly dokonce i písemné zmínky
z per antických autorů. Jaroslav Strnad v knize Dějiny Indie uvádí, že
ve 14. století byly u nás známy legendy o apoštolích, kteří se dostali do
Indie, například o apoštolu Bartolomějovi.17 Nejznámější legendou je
však příběh apoštola Tomáše, který prý vedl křesťany na východ. Ve
středověku se věřilo, že právě na místě, kam dovedl apoštol Tomáš své
věřící, vznikla bájná zem krále Jana. V období křižáckých válek se
vydalo několik cestovatelů tuto zem hledat, aby tak u krále Jana
hledali pomoc proti muslimům, ale bájné království nikdy nebylo
nalezeno. Avšak představy, které byly o Indii nejvíce rozšířeny, se zcela
vymykaly reálnosti. Byly to představy o prapodivných tvorech bez hlavy,
o obrech, o lidech se zvířecími končetinami apod. Tyto představy byly
postupně vyvráceny až s příchodem cestopisných děl, jako byl
například Milion Marca Pola, který se dostal i do českých zemí.
2.2 Období 16. století
Strnad také zmiňuje františkánského mnicha Oldřicha
z Pordenone, který byl údajně původem z Čech, jako dalšího zeměpisce,
jako autora nejlépe hodnoceného cestopisu Iter in Indiam18. Právě od
něj se Evropa dozvídá o dillíském sultanátu, o indických bozích a o
fakírech, upalování vdov aj. Mnoho literárních děl o Indii se do českých
zemí dostávalo také překladem jejich arabských verzí. S rozvojem
knihtisku v 16. století se začalo objevovat mnoho encyklopedických
prací, většinou překladů zahraničních autorů, šlo například o jezuitské
misionáře, ale i misionáře z jiných křesťanských řádů. Šlo buďto o
17 Strnad, Jaroslav a kol. Dějiny Indie. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003. 1185 s. ISBN
80-7106-493-9. Str. 861.
18 Tamtéž str. 863.

Page 19
- 19 -
popisná díla, kde autoři seznamovali čtenáře s jinými kulturami, nebo
přírodovědné práce, herbáře apod. Byly přeloženy upanišady,
Bhagavadgíta a další základní literatura.
2.3 Novověk
Největší popularity však Indie dosáhla v 19. století. Velkou
osobností žijící na přelomu 19. a 20. století byl Móhandás Karamčand
Gándhí (1896-1948), původem právník, který proslul hlavně svým
bojem proti britské nadvládě v Indii a svým pacifistickým přístupem.
Bojoval o zlepšení sociálních podmínek pro nejnižší kastu
nedotknutelných, bojoval za práva zemědělců, kteří trpěli kolonizačním
vlivem Británie. Jako formu odporu volil bojkot dováženého zboží,
demonstrace a odpor, avšak pouze v mírovém smyslu, bez násilí. Svým
přístupem přivedl Indii k nezávislosti.
Na Západě se stal také velmi známým indický mystik
Rámakrišna (1834-1886). Stejně tak i jeden z jeho pozdějších žáků
Vivékánanda (1863-1902), který proslul hlavně svým projevem na
Mezinárodním náboženském kongresu, který se konal v Chicagu roku
1893. Jeho největším přínosem bylo založení Rámakrišnovy misie roku
1897, která je dodnes jednou z největších charitativních organizací na
světě.
Podobně se proslavili na poli náboženském Rámana Mahárši
(1879-1950), který užíval metodu sebedotazování átmavičáru. Stejně
tak byly známé i myšlenky Aurobinda Ghóše (1872-1950), jehož
metoda integrální jógy se proslavila nejen v Indii. Mnoho různých
metod vede k poznání božského. Člověk se snaží dosáhnout setkání či
sjednocení s transcendentnem, avšak metoda integrální jógy se snaží
vnést božské do lidského života. Inspiroval tím mnoho dalších, kteří
chtěli založit nové město Auroville u Puttuččéri v jižní Indii, které by se
stalo „městem budoucnosti“.

Page 20
- 20 -
Mezi první indické duchovní učitele, kteří se trvale usadili na
Západě, zmiňuje Vojtíšek Jógánandu Paramhamsu (1893-1952) 19 .
Jeho metoda krijájógy se rozšířila nejen v Indii, ale doznala vysokého
ohlasu i v USA. Lidé, inspirováni jeho dílem zakládali ášramy a misie,
nejznámnější z nich je Společenství pro seberealizaci, založené roku
1952.
19
Vojtíšek, Zdeněk. Encyklopedie náboženských směrů a hnutí v České republice. 1. vydání. Praha:
Portál, 2004. 462 str. ISBN 80-7178-798-1. Str. 318.

Page 21
- 21 -
3. Pronikání indických tradic do českých zemí
3.1 Historie seznamování se s indickou kulturou
3.1.1 Počátky
Indie se do povědomí českých zemí dostala obdobně, jako
v okolních státech Evropy. Bylo to též díky obchodu, též se k nám
dostávaly překlady známých indických děl a antických autorů, ale také
již čeští badatelé se sami zajímali o Indii. Začaly vznikat první cestopisy
a pořádaly se misijní cesty do Indie. Jako prvního českého misionáře
v Indii uvádí Strnad matematika a astronoma Wenzela Pantaleona
Kirwitzera z Kadaně20, který od roku 1616 pobýval v indickém městě
Góa.
3.1.2 Období národního obrození
S příchodem národního obrození v 18. století zájem o indické
tradice ještě vzrostl. Významným přínosem bylo dílo českého profesora
humanitních věd a zároveň jezuitského misionáře Karla Přikryla (1718-
1785), který jedenáct let působil v Góe. Zajímal se zejména o místní
jazyky, tamilštinu a sanskrt. Svou prací ovlivnil představitele českého
obrození, Josefa Dobrovského a Josefa Jungmana, a brzy došlo
k založení indologických studií na Karlově univerzitě.
Osvícenství panovalo v duchu rozumu a poznání, a to způsobilo,
že začalo být zakládáno mnoho vědeckých společností. Indie a její
kultura se staly nejpřednějším cílem zájmů všech, kteří patřili mezi
vrstvu inteligence. Na počátku 19. století došlo k mohutnému rozvoji
vědeckých prací o Indii, nebyly to jen zeměpisné práce, ale také
20 Strnad, Jaroslav a kol. Dějiny Indie. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003. 1185 s. ISBN
80-7106-493-9. Str. 867.

Page 22
- 22 -
historické a encyklopedické. Strnad uvádí některé autory těchto prací,
mezi něž patří například Václav Matěj Kramerius, Jan Palacký,
František Palacký, František Ladislav Rieger a mnoho dalších.21
3.1.3 Novověk
V období novověku myšlenky Rámmohana Ráje a Dvárkánátha
Thákura našly v českém prostředí mnoho příznivců a zájemců. Někteří
dokonce usilovali o to, aby jejich revoluční myšlenky našly živnou
půdu i u nás. Velké povstání v Indii v 50. letech 19. století se natolik
proslavilo, že se o něm zmiňoval i český tisk, což byla odvážná událost,
jelikož v té době u nás vládl Bachovský absolutismus, který byl velmi
strohý a přísný. Ke konci 19. století už do naší země přijížděly indické
delegace a politikové. Indický vliv tak sílil a mnoho našich literárních
autorů se nechávalo inspirovat indickou literaturou, to se týkalo také
hudby a výtvarného umění.
3.1.4 20. století
Přelom 19. a 20. století znamenal pro Československou
republiku hospodářský, technický a kulturní rozmach. To se projevilo
také na našich vztazích s Indií. Nešlo jen o ekonomické vztahy, ale také
o společenské a kulturní. V roce 1921 v Bombaji československý
konzulát, v jehož čele byl známý český indolog Otakar Pertold.
Během první světové války došlo k přerušení veškerých styků
s Indií. Až v krátkém období míru po první světové válce došlo
k uvolnění. Styky se obnovily a Prahu opět navštěvovaly indické
osobnosti, mezi nimiž byl i slavný básník Rabíndranáth Thákur. Stal
se u nás známým hlavní díky překladům jeho děl Vincencem Lesným
(1882-1953). Thákur ovlivnil naše české spisovatele a malíře, ale také
skladatele Leoše Janáčka. Dalším indickým myslitelem, který se u nás
proslavil, byl Móhándás Karamčand Gándhí, který sice Československo
21 Strnad, Jaroslav a kol. Dějiny Indie. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003. 1185 s. ISBN
80-7106-493-9. Str. 870.

Page 23
- 23 -
nenavštívil, ale velice se proslavil díky svým etickým a morálním
zásadám, bojem za osvobození Indie, proslavil ho také jeho životopis
z pera Romaina Rollanda a jeho autobiografie.
V období, kdy se schylovalo k vypuknutí druhé světové války,
Indie vykonala symbolické gesto pro náš lid. Karel Čapek se v zimě
1937 prostřednictvím rozhlasu obrátil ke vzdálenému „kolegovi“,
Rabíndranáthu Thákurovi, a vzdával mu přátelský hold a spravoval ho
o situaci, která trápí Evropu. Nemusel dlouho čekat na odpověď,
Thákur odpověděl stejným způsobem, skrze překlad Vincence Lesného,
který v té době v Indii působil, a vyjádřil podporu českému lidu i celé
Evropě. Brzy nato se k němu přidalo mnoho dalších indických
osobností a v Bombaji vznikla Indicko-československá společnost, jako
akt solidarity.22 I takovýmto způsobem se daly posílit česko-indické
vztahy.
Zprávy o průběhu války a vlivu nacismu na Československo se
dál dostávaly do Indie, a to velmi zasáhlo mnoho jejích obyvatel.
Samotný Thákur dál posílal telegramy, v nichž podporoval
československou vládu. Události, které se tehdy udály velmi utvrdily
vztah mezi Československem a Indií, až by se zdálo s podivem, že lidé v
tak vzdálené zemi mohou s tou naší tolik soucítit. Avšak je
pozoruhodné, že se dokázal vyvinou tak přátelský vztah se zemí velice
vzdálenou nejen geograficky, ale také kulturně.
3.1.5 Období komunismu
Po druhé světové válce se počaly mezi Indií a Československem
rozvíjet nové vztahy, a to na poli mezinárodního práva. První vzájemné
diplomatické akty obou zemí byly přerušeny únorovým komunistickým
převratem v Československu roku 1948, kdy se u nás dostala k moci
komunistická vláda, podporovaná Sovětským svazem. To na dalších
téměř 42 let ovlivnilo naše vztahy s Indii.
22 Blíže in Strnad, Jaroslav a kol. Dějiny Indie. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003. 1185 s.
ISBN 80-7106-493-9. Str. 877.

Page 24
- 24 -
Indie se Stalinovi pro jeho vládu nezdála důležitá, což dokázal i
tím, že ani neudělil audienci indické velvyslance Vidžajalakšmí
Panditové. Indie pro něj nebyla nepřátelskou zemí, a proto o ni
neprojevoval příliš velký zájem. Co však sledoval byli indičtní
komunisté. Jeho nástupci však byli jiného názoru a obrátili se také
směrem k Indii, se kterou chtěli vybudovat „bratrský“ vztah, jelikož
v ní spatřovali výhodný „geopolitický“ bod.23
V pozdějších letech navštívily Československo některé význačné
indické osobnosti, což by se jen těžko odehrálo bez souhlasu
Sovětského svazu. Přivezly s sebou také některá novější indická
literární díla, která se u nás okamžitě začala překládat. Dostala se
k nám tak literatura, nezatížená komunistickou propagandou nebo
cenzurou. Mezi těmi osobnosti byli například Džaváharlál Nehrú, jeho
dcera Indíra Gándhíová, pozdější prezident Indické republiky
Sarvapalli Rádhákrišnan, aj.
Co se týče hospodářsko-ekonomických vztahů, komunistické
Československo se podílelo na industrializaci Indie. Naši čeští
odborníci odjížděli do Indie a pomáhali vybudovat některé továrny a
závody, většinou strojírenské či metalurgické, ale také chemické či
automobilové.
„Celkem se Československo podílelo na vybudování více než 60
velkých a středních průmyslových závodů, k jejichž provozu byly
v našich závodech zacvičeny stovky vedoucích indických inženýrů a
techniků.“24
Vztahy české indologie byly závislé na vztazích politických, a také
byla ovlivněna několika ztrátami. Zemřel Vincenc Lesný, v roce 1953,
kapacita v oblasti indologie, a profesor Oldřich Friš (1903-1955),
sanskrtista a překladatel staroindické litaretury.
23 Tamtéž str. 881.
24 Blíže in Strnad, Jaroslav a kol. Dějiny Indie. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003. 1185 s.
ISBN 80-7106-493-9. Str. 883-884.

Page 25
- 25 -
3.2 Jóga v českých zemích
3.2.1 Mystikové a jejich školy u nás
„V posledních třech staletích vyrostli z křesťanské tradice
mystikové a jejich školy, které ovšem hranice ortodoxního, církevního
křesťanství překračují a řadí se spíše do jeho ezoterického proudu.
Sami se někdy označují jako teozofové na základě slov apoštola Pavla
v novozákonní první epištole do Korintu, která mluví o „moudrosti Boží
(teozofii), skryté v tajemství“.25
Nejznámějším představitelem českého mysticismu přelomu 19. a
20. století byl Karel Weinfurter (1876-1942), autor knihy Ohnivý keř.
Roku 1925 založil v Praze spolek Psýché, které sdružoval české
mystiky. Weinfurter se však nezabýval jen mystikou, ale také
indickými tradicemi. Z angličtiny a němčiny překládal Pataňdžaliho,
Rámakrišnu,
svámího
Vivékánandu,
Ramana
Maháršiho,
Rabíndranátha Thákura.
Věnoval se také józe. Toto o mysticích píše Josef Sanitrák, autor
knihy Dějiny české mystiky: „Vedle praktik magických cvičili ale pilně
také jógu, a to jak její ásány, tak cvičení tantrická, která teozofie
zakazovala.“26 Poté se někteří mystikové, včetně Wainfurtera, začali
věnovat hathajóze. „Weinfurter podle svých slov cvičil pozici svastikana
– pozice štěstí, ketrá podle literatury osvobozuje od samsáry a lidská
duše se s její pomocí vymaňuje ze zákona karmy.“27 Jógu poté opustili,
jelikož usilovali o více, než jen psychickou a fyzickou harmonii. Sám
Weinfurter se k ní vrátil až o mnoho let později.
S příchodem nacismu a druhé světové války započala perzekuce
českých mystiků, zejména Weinfurtera. Jak je známo, nacisté, dokonce
25 Tamtéž str. 218.
26 Sanitrák, Josef. Dějiny české mystiky I – Legenda Karel Weinfurter. 1. vyd. Praha: Eminent, 2006. 325
s. ISBN 80-7281-166-5. Str. 84.
27 Tamtéž str. 85.

Page 26
- 26 -
i sám Hitler, se sami zajímali o mystiku a ezoterismus. 28 Z toho
důvodu se pro ně čeští mystici stali nepohodlní, včetně Weinfurtera. To
samé ho čekalo i po druhé světové válce s příchodem komunismu.
Komunisté se snažili potlačit veškerou religiozitu u lidí.
Weinfurter ovlivnil Květoslava Minaříka (1908-1974), zakladatele
vlastní mystické školy Přímá stezka, propagátora buddhismu a jógy,
také i Weinfurter a mysticismus. Minařík se setkal s knihami Karla
Weinfurtera již v raném mládí. Zaujala ho hlavně nauka o józe, které se
věnoval většinu dne. Nejdřívě právděl během dne dechová cvičení,
která mu zabrala dohromady dvě hodiny denně, později to zvýšil na
šest hodin denně a nakonec prováděl jógu celý šestnáct hodin denně.
Jelikož také pracoval, celkové zaměstnání, včetně jógy a práce, mu
vposledku tvořilo stopadesát hodin týdně.29
Minařík se po setkání s Weinfurterem přidal ke spolku Psyché,
do jeho pobočky v Pardubicích, kde tehdy žil. Ke spolku se přidávali
další, kteří projevili zájem hlavně o Minaříka, který se tehdy plně
zajímal o jógu a buddhismus, „...a vytvářel si tak vlastní platformu
příznivců, jež se dostávali do rozporu s křesťansky orientovanými
mystiky.“30 Minařík se poté dostal do sporu se spolkem, propagoval
různé magické úkony, které spolek netoleroval, a získával si tak velký
počet příznivců, že se to nelíbilo ostatním vůdčím osobnostem spolku.
A tak sám opustil jak spolek Psyché tak i Weinfurtera.
3.2.2 Osobnosti české jógy
Dalšími významnými představiteli české jógy byli Eduard Tomáš
(1908-2002) a jeho manželka Míla Tomášová (1920-2001). Zabývali se
hlavně integrální jógou. Nezaložili sice vlastní mystickou školu, avšak i
tak měli mnoho žáků, posluchačů a příznivců. Za komunismu v České
28 Boris Merhaut. Hrst vzpomínek na Květoslava Minaříka. In Minařík, Květoslav. Jóga v životě
současného člověka. Kruh, 1991. 268 stran. ISBN 80-85202-02-6. Str. 248.
29 Minařík, Květoslav. Jóga v životě současného člověka. Kruh, 1991. 268 stran. ISBN 80-85202-02-6.
Str. 172.
30 Sanitrák, Josef. Dějiny české mystiky I – Legenda Karel Weinfurter. 1. vyd. Praha: Eminent, 2006. 325
s. ISBN 80-7281-166-5. Str. 316.

Page 27
- 27 -
republice byli nuceni odejít do exilu, ale i přesto vydávali samizdatově
svá díla, která se k nám dostávala tajně a mezi jejich příznivci se těšila
veliké oblibě.
Známými osobnostmi, které se zabývaly indickými tradicemi u
nás a jógou, ať už z praktického hlediska, či jen teoretického, byli
například Jaroslav Kočí (1908-1989), Jiří Vacek (1931), profesor
indologie na Univerzitě Karlově ředitel Orientálního ústavu
Československé akademie věd Vincenc Lesný (1882-1953), jenž byl též
zakladatelem časopisu Nový Orient. Dalším byl Otakar Pertold (1884-
1965), který byl nejen indologem, ale i etnografem a religionistou.
Dušan Zbavitel (1925), který vystudoval indologii na Filozofické
fakultě Univerzity Karlovy, V druhé polovině 20. století působil jako
vědecký pracovník a vedoucí Oddělení Orientálního ústavu v Praze.
Poté, co byl donucen ústav opustit kvůli tehdejšímu komunistickému
režimu, věnoval se překladatelské činnosti. Vyučoval bengálštinu a
sanskrt. Je autorem jazykových učebnic bengálštiny a sanskrtu,
odborných monografií o Indii a její kultuře, a je autorem překladů
z angličtiny, bengálštiny, pálí a sanskrtu. Jaroslav Strnad (1954) je
vědeckým pracovníkem a vedoucím Oddělení jižní Asie v Orientálním
ústavu Akademie věd České Republiky a odborným asistentem na
Ústavu jižní a centrální Asie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Zabývá se překlady z hindštiny a sanskrtu a studiem starověkým dějin
Indie. Dalšími byli například Hana Preinhalterová, Boris Merhaut,
Vladimír Miltner (1933-1997), aj.
V 60. letech 20. století došlo k mírnému uvolnění a tak
docházelo k pořádání kurzů jógy a roku 1964 vznikl na podnět Karla
Wernera Jóga klub Sati v Brně.
„Kolem indoložky Milady Bartoňové (1917) se koncem
šedesátých let utvořilo centrum jógy v rámci Ústředního ústavu tělesné
kultury v Praze. Ve spolupráci s Vlastou Kaplanovou (1917)
z československého svazu tělesné výchovy se podařilo vytvořit komisi

Page 28
- 28 -
jógy, která mohla školit další cvičitele jógy. V době „normalizace“ bylo
toto centrum jógy postupně likvidováno.“31
Během období politické „normalizace“ bylo porozumění józe
oficiálně již zcela redukováno na hathajógová cvičení a některé
relaxační a očistné techniky. Jóga se stala součástí systému základní
rodinné tělesné výchovy v rámci Československého svazu tělesné
výchovy. Rozvíjelo se využívání jógy ve zdravotnictví hlavně díky řediteli
Ústavu fyziologických regulací Československé akademie věd Ctibora
Dostálka (1928), jehož výzkumy účinků hathajógových cvičení dosáhly
světového uznání.“ 32 U nás byla jóga prezentována hlavně jako
tělocvičná metoda, či terapeutická metoda, a díky tomuto přístupu se
u nás velmi rychle rozšířila. Tento způsob prezentace jógy byl nutný
hlavně proto, že komunismus zakazoval veškeré projevy religiozity či
náboženství. Tak byla jóga v českém prostředí zdánlivě zbavena
duchovní hodnoty.
Ve většině případů tomu tak doopravdy bylo, ale stále se k nám
dostávaly pod „rouškou“ terapeutických účinků jógy i její duchovní
myšlenky, to však jen dík několika málo jedincům. Do listopadu 1989
mohla být u nás jóga legálně prezentována pouze v rámci tělovýchovy
jako zdravotně prospěšná fyzická cvičení. To se odrazilo i v názoru širší
veřejnosti na jógu, která ji chápe pouze jako zdravotně tělovýchovnou a
rekondiční disciplinu.
Brzy po pádu komunismu v roce 1990 byla založena organizace
Sdružení učitelů jógy, kteří se snažili napravit pojímání jógy jakožto
tělesného cvičení a poukazovali na to, že tělesné cviky mají jen
druhotný význam a že prvořadý je právě její duchovní aspekt. Sdružení
učitelů jógy zastřešuje školy různého zaměření – např. středisko
vnitřního uskutečnění Pražská Prajága, český svaz Jóga v denním
životě, Sdružení přátel integrální jógy, Středisko jógy svámího
31 Vojtíšek, Zdeněk. Encyklopedie náboženských směrů a hnutí v České republice. 1. vydání. Praha: Portál,
2004. 462 str. ISBN 80-7178-798-1. Str. 350.
32 Vojtíšek, Zdeněk. Encyklopedie náboženských směrů a hnutí v České republice. 1. vydání. Praha: Portál,
2004. 462 str. ISBN 80-7178-798-1. Str. 350.

Page 29
- 29 -
Satjánandy, skupinu Iyengarovy jógy, skupinu Jóga v rehabilitaci pro
využití jógy ve zdravotnictví pod vedením Jiřího Votavy a další.33
Začala také vznikat nakladatelství, která se zabývala duchovní
literaturou. Například nezávislé a nekomerční nakladatesltví
DharmaGaia, založené v roce 1992. Jeho předchůdcem bylo
samizdatové nakladatelství L-Books.34 Dalšími jsou Santal, Avatar, a
další.
3.3 Nejznámější jógové školy u nás
Mezi směry či jógové skupiny působicí u nás, či u nás založené,
jsou například Pražská Prajága, český svaz Jóga v denním životě,
Sdružení přátel integrální jógy, Středisko jógy svámího Satjánandy,
s předsedou psychiatrem Karlem Nešporem, který se zabývá jógou
hlavně z hlediska duševního zdraví, skupina Iyengarovy jógy, hnutí
Haré Kršna35, atd.
3.3.1 Jóga v denním životě
Jednou z nejrozšířenějších jógových skupin u nás je Jóga
v denním životě. Nejdůležitější osobností a zakladatelem této jógové
školy je svámí Mahéšvaránanda (*1946). 36 Pochází z Rúvapasu
v indickém Radžastánu a od roku 1972 žije v Rakousku. Již ve 12
letech odešel do ášramu a stal se žákem významného učitele Šrí Díp
Nárajany Maháprabhudžího. Další Maháprabhudžího žák Paramhansa
svámí Mádhavánanda pověřil Mahéšvaránandu, aby cestoval na Západ
a šířil jejich a své myšlenky, a ten roku 1972 odjel do Evropy a ve Vídni
založil ášram pojmenovaný po Mádhavanándovi, zde je také hlavní
33 Sdružení učitelů jógy. Přehled jógových skupin, hlásících se jako součást SUJ (k datu 17.11.2004).
[online].[citováno 2008-1-20]. Dostupné z URL<http://www.volny.cz/sujcz/zakladna/zakladna.htm>
Aktualizováno 4. 6. 2007.
34 Nakladatestlví DharmaGaia. [online].[citováno 2008-1-15]. Dostupné z URL
<http://www.dharmagaia.cz/index.php?pg=dist >
35 Toto hnutí by se dalo řadit ke směru, který praktikuje bhaktijógu.
36 Celý titul zní: Jeho Svatost višvaguru mahámandaléšvar paramhans svámí Mahéšvaránanda, svými
stoupenci nazýván též „Svámídží“.

Page 30
- 30 -
evropské centrum. Tak se na Západě objevila Mahéšvaránandova
metoda Jógy v denním životě. Tento systém učí, jak dosáhnout
pevného zdraví, vnitřního míru a harmonie prostřednictvím jógy,
meditace a duchovního rozvoje. Je tedy nejen tělesným cvičením, ale i
návodem k harmonickému rozvíjení osobnosti. Mahéšvaránandovo
působení se brzy začalo šířit po Evropě a k nám se dostalo v roce 1973
a stal se tak nejpopulárnějším indickým učitelem u nás. Svámí
Mahéšvaránanda je také autorem mnoha knih, například Systém jóga
v denním životě, Pataňdžaliho Jógasútry, Jóga proti bolestem v zádech,
aj.
„Svámídží inicioval pořádání mezináboženských mírových
modliteb a mezinárodních mírových konferencí, které se konají po
celém světě. Již řadu let pořádá každoroční turné za světový mír, jehož
cílem je posílit vzájemný respekt a porozumění mezi lidmi z různých
zemí a s různým náboženským vyznáním. Jeho významná charitativní,
humanitární a náboženská činnost stejně jako neúnavná podpora
ochrany životního prostředí, tolerance a míru ve světě získaly uznání
významných osobností z oblasti společenské, lékařské, náboženské a
politické v nejrůznějších částech světa.“37
Systém Jóga v denním životě se podílí na mnoha
humanitárních projektech, některé jsou iniciované ze strany
samotného svámího. Jsou to například vybudování vzdělávacího a
výzkumného centra v Džadanu v Indii, který bude též provozovat
nemocnici, domov pro přestárlé a handicapované, sirotčinec, apod.
Dále to je projekt Shromažďování dešťové vody v poušti, který je
zaměřen na snížení nedostatku vody a zajištění její spolehlivé dodávky
pro obyvatele nejodlehlejších venkovských oblastí v indickém
Rádžastánu, vybudování Nemocnice šrí svámího Mádhavánandy v Indii,
zalesňování pouštní krajiny a mnoho dalších.38
Systém Jóga v denním životě vychází z Pataňdžaliho a Šankary.
Obsahuje hathajógu (tělesná cvičení), pránajámu (dechová cvičení) a
řadu dalších duchovních cvičení, jako je například meditace,
37 Čerpáno z http://www.joga.cz/i-bird/i-website/files/3643/3643.pdf (oficiální stránky Českého svazu
JDŽ)
38 Podrobněji in: Humanitární projekty. [online].[citováno 2008-4-14]. Dostupné z URL
<http://www.joga.cz/humanitarni/>

Page 31
- 31 -
mantrajóga (opakování manter=krátká věta s duchovním významem),
atp. V tomto systému jógy se guru (učitel) zavazuje, že celé své snažení
věnuje tomu, aby jeho žák dosáhl samádhi a zároveň je žák zavázán
naprostou oddaností ke svému guruovi. Tento systém integruje prvky i
z jiných jógových tradic, jako je například bhaktijóga (oddanost a láska
k božství i jeho reprezentantovi), karmajóga (nesobecká činnost ve
prospěch živých), džňánajóga (poznávání vlastní mysli) a rádžajóga. Do
společenství se zájemci nechávají pozvat prostřednictvím místních
skupin, která pořádají jógová cvičení. Dalšími důležitými podmínkami
pro dovršení cíle, který skýtá Jóga v denním životě jsou láska a
pomáháním všem tvorům, úcta k životu, ochrana přírody a životního
prostředí,
mírumilovné
rozpoložením
mysli,
plnohodnotná
vegetariánská strava, čisté myšlenky a pozitivní způsob života, tělesná
a duševní cvičení, tolerance vůči všem národům, kulturám a
náboženstvím.
K nám přišly myšlenky Jógy v denním životě spolu se svámím
Mahéšvaránandou
v roce
1973.
V tehdy
komunistickém
Československu neměl snadné podmínky pro své učení. Avšak i přesto
u nás našel stovky stoupenců a dovedně přednášel nejen jógu jako
tělesné cvičení, ale také do svých přednášek zahrnoval duchovní
principy jógy. „Nachádzal spôsob ako dostať jogu do povedomia širokej
verejnosti a pritom sa ničím nedotkol vtedajšieho politického režimu.“39
Získal si žáky po celé republice, v Opavě, v Olomouci, Praze,
atd. Osobně se s nimi setkával v jejich bytech a na chatách, protože
však jeho žáků přibývalo po desítkách, setkání nabyla hromadnějšího
rázu, ne však méně osobního.
„Svámídžího programy to nie sú len prednášky, cvičenia ásan,
pránajámy, meditácie a relaxácie v priestoroch telocviční. JE to aj spev,
prechádzky a posedenia, len tak na lúke.“40
Podle Vojtíška získal Mahéšvaránanda nejvíce stoupenců právě
na území ČR.
39 Mikloš, Imrich. Joga v dennom živote: Paramhans svámi Mahéšvaránanda, 20 rokov v Československu
(1973-1993). Vydala Společnosť Joga v dennom živote, pobočka Martin, 1993. Strana 10.
40 Mikloš, Imrich. Joga v dennom živote: Paramhans svámi Mahéšvaránanda, 20 rokov v Československu
(1973-1993). Vydala Společnosť Joga v dennom živote, pobočka Martin, 1993. Strana 27.

Page 32
- 32 -
„Alespoň částí systému Jóga v denním životě prošlo více než 10
tisíc lidí a již na tisíce stoupl i počet zasvěcených Mahéšvaránandových
žáků. Vyškolených cvičitelů v systému Jóga v denním životě je u nás
asi 150.“41
Český svaz Jóga v denním životě je nezisková organizace, která
spolupracuje s mezinárodní organizací International Sri Deep
Madhavananda Ashram Fellowship, jež sídlí ve Vídni. Obdobná centra
Jógy v denním životě jsou po celé Evropě, také v Kanadě, USA a
Austrálii, Indii a dalších státech. Český svaz Jóga v denním životě byl
založen v roce 1995 a nyní sdružuje, zastřešuje a koordinuje činnost
31 samostatných poboček, menších skupin ve městech a obcích a
všech učitelů jógy tohoto systému na území České republiky. Věnuje se
zejména vzdělávací, tělovýchovné, metodické a propagační činnosti v
rámci systému Jóga v denním životě. Organizuje odborné konference,
na kterých veřejnost seznamuje s dlouhodobými výsledky a
zkušenostmi využití systému Jóga v denním životě ve zdravotnictví,
rehabilitaci a školství. Sídlo Svazu je ve Střílkách na Moravě v
Maháprabhudíp ášramu, který je celorepublikovým centrem Jógy
v denním životě. Zde probíhá většina aktivit Svazu, jimiž jsou
mezinárodní semináře vedené osobně svámím Mahéšvaránandou,
vzdělávací semináře pro cvičitele, víkendové a týdenní jógové pobyty
pro veřejnost, pro rodiče s dětmi, schůzky organizátorů z celé republiky,
valné hromady Svazu a další.
V českém centru ve Střílkách na Kroměřížsku se pořádá mnoho
kurzů. Jsou to zdravotnické kurzy, kurzy vaření vegetariánské stravy,
tvorba keramiky, a další zájmové kroužky a přednášky. Od roku 1993
zde sídlí nadace Živoucí světlo Maháprabhudípsatsang. Nadaci i ášram
vede česká sannjásinka Jindra Dohnalová, která přijala jméno sádhví
Párvatí. Je zde ještě jedna sannjásinka sádhví Mantradéví, Barbora
Wimětalová, která je spolu se sádhví Párvatí duchovními České
hinduistické náboženské společnosti, která je od roku 2003
zaregistrovaná jako náboženská společnost. Tato společnost si klade za
41 Vojtíšek, Zdeněk. Encyklopedie náboženských směrů a hnutí v České republice. Str. 346.

Page 33
- 33 -
cíl pořádání bohoslužeb a obřadů, provozování chrámů a středisek,
zakládání výukových středisek, podpora indické kultury a umění,
překládání a vydávání svatých textů, distribuce a prodej knih duchovní
tématikou, studium náboženských textů, spolupráce s různými
hinduistickými společnostmi a církvemi, i na mezinárodní úrovni, atd.
Společnost je činná prostřednictvím hinduistických obcí, které pořádají
náboženské obřady, které vede duchovní obce. Je zde také
zaregistrováno občanské sdružení Český svaz Jóga v denním životě,
vedené lékařem Martinem Repkem. Další sdružení, které vzniklo při
této společnosti, je Višva Guru Díp Hindu Mandir, které se hlásí ke
svámímu Mahéšvaránandovi a sídlí v Praze. Dalším ášramem je Šrí
Dévpuridží ášram v Žďárci u Skutče pod vedením Jana Hlaváčka.
Český svaz Jógy v denním životě zastřešuje kolem 30 občanských
sdružení této školy. Vojtíšek se v souvislosti s tímto sdružením zmiňuje
o tom, že toto sdružení se krom tělesných cvičení zabývá i duchovním
rozměrem jógy. Zmiňuje se také o tom, že někdy si účastníci jejich
kurzů připadají, jako by byli manipulováni k přijetí myšlenek Jógy
v denním životě, což je většinou odrazuje.42
3.3.2 Hnutí Haré Kršna
Jedna z podob bengálského višnuismu. Zakladatelem této
tradice je Šrí Kršna Čaitanja (1486-1533). Byl jedním z představitelů
bhakti, což se dá vysvětlit jako emocionálně laděný vztah k uctívanému
božstvu, plný lásky a oddanosti. V tomto případě byl oním božstvem
Kršna, projevení boha Višnua. Tradice uctívání Višnua je velice stará,
sahá až před počátek našeho letopočtu.
„Čaitanja sám se věnoval zpívání Kršnových jmen dlouhé hodiny,
většinou se skupinou svých společníků.“43 Tento skupinový zpěv se
42 Vojtíšek, Zdeněk. Encyklopedie náboženských směrů a hnutí v České republice. 1. vydání. Praha: Portál,
2004. 462 str. ISBN 80-7178-798-1. Str. 347.
43 Fárek, Martin. Problémy institucionalizace v hnutí Haré Kršna: Komparativní studie historie
náboženského hnutí. Praha: Univerzita Karlova, Filosofická fakulta, Ústav filosofie a religionistiky, 2005.
Str. 5.

Page 34
- 34 -
postupem času přesunul do ulic města, což je dnes jedním z hlavních
poznávacích znaků „oddaných“ z hnutí Haré Kršna.
Ve 20. století se tento směr rozšířil díky Abhajovi Čaranu Dé
(1896-1977). V roce se setkal s Bhaktisiddhántou Sarasvatím a stal se
jeho žákem. Bhaktisiddhánta si přál, aby Abhaj šířil učení Čaitanji
v angličtině. Abhaj začal překládat indickou literaturu do angličtiny,
první byla Bhagavadgíta, jejíž překlad pořídil a napsal k ní rozsáhlý
komentář. Vydal ji pak pod názvem „Bhagavadgíta taková, jaká je“.
Začal také pracovat na překladu Bhágavatapurány.44
Když se v roce 1959 stal sannjásinem, obdržel jméno Abhaj
Čaranáravinda Bhaktivédanta Svámi. Po smrti Bhaktisiddhánty založil
spolu s několika přáteli Svaz Oddaných. V 60 letech 20. století odjel do
USA, kde už jako Bhaktivédanta svámí (tento titul přijal v roce 1968)
postupně získal obdivovatele, ze začátku hlavně v hnutí hippies. To
bylo známé svým kladným přístupem k novým náboženským směrům,
zejména z Asie. Například šlo o „beatníky“, básníka Allena Ginsberga
nebo Beatles. Roku 1966 založil Mezinárodní společnost pro vědomí
Kršny (ISKCON)45, která po jeho smrti založila mnoho ášramů, škol,
farem, vlastní vydavatesltví Bhaktivedanta Book Trust, apod. ISKCON
se proslavil v Americe, Evropě, Austrálii, ale zejména v Indii.
„Na případu ISKCONu je pozoruhodné, že se tomuto hnutí
zřejmě jako prvnímu podařilo přenést do podmínek euroamerického
kulturního okruhu nejen učení a meditační praktiky indického
náboženství, ale také jeho rituální strukturu a mnohé kulturní prvky
(včetně stravy, oblečení či osobních jmen).“46
Obyčejní lidé se mohou setkat s příslušníky hnutí Haré Kršna
hlavně díky přednáškám, vegetariánským restauracím, ekologickým
farmám, nebo je jednoduše mohou potkat na ulici, kde oslavují Kršnu
tancem a zpěvem. K němu také směřuje veškeré snažení jeho
oddaných. Ti žijí jen proto, aby ho oslavovali a sloužili mu. V jeho
44 Podroběnji na stranách 32-33 in Mrázek, Miloš. Děti modrého boha – tradice a současnost hnutí Haré
Kršna. 1. vydání. Praha: Dingir, 2000. 75 stran. ISBN 80-902528-1-8
45 International Society for Krishna Consciousness.
46 Fárek, Martin. Problémy institucionalizace v hnutí Haré Kršna. Praha: Univerzita Karlova, Filosofická
fakulta, Ústav filosofie a religionistiky, 2005. Str. 7.

Page 35
- 35 -
jméně také probíhá většina činností oddaných, platí to jak pro práci,
tak pro osobní život, kdy jsou například domlouvány sňatky
prezidentem chrámu. „Hlavní je, aby pár sloužil Kršnovi.“47
Některým se však tento druh uctívání zdá přehnaný. Při mém
rozhovoru s Ing. Jiřím Mazánkem, který se již několik desítek let zabývá
jógou a je členem Sdružení učitelů jógy, padla zmínka také o Haré
Kršna. Sám se s nimi nějakou dobu stýkal, spolu pořádali
„bytová“ setkání, která byla za socialismu tajná. Jezdil sem guru
Višnupád, který se orientoval na východní Evropu a Švédsko, kde měl
své sídlo. S ním pak probíhala další setkání v Hlinsku. Po nějaké době
jejich spolupráce ustala, protože se Jiří Mazánek názorově neshodl
s hnutím Haré Krišna. Na toto rozhodnutí měly také vliv některé
události, které Mazánka ve svém rozhodnutí utvrdily.48 Jiří Mazánek si
uvědomil, že hnutí by se stejně tak dalo brát jako sekta, a že
„cesta“ není jen jedna.
U nás vznikla první komunita ještě v Československu v druhé
polovině 20. století. Tehdy k nám museli misionáři jezdit v převleku,
kvůli negativně zaměřené politice komunismu, a na falešné pasy.49
První příznivci se scházeli po bytech a jen ve velmi malém počtu.
Později se z těchto malých skupinek staly základní kameny českého
ISKCONu. K literatuře se dostávali různě, ale hlavně k nim byla tajně
dovážena, zejména ze Švédska. Některé původní skupinky se však
rozpadly. Stalo se tak například ve skupině přátel Milana Staňka.
Začali se scházet v 80. letech 20. století v počtu asi 10 lidí.
K některým vpadla i policie, zabavila veškerou literaturu a pohrozila, že
je zavřou do vězení.50 Po revoluci přišla náboženská svoboda, a tak
47 Z rozhovoru s Milanem Staňkem, členem hnutí Haré Krnša, dne 18. 3. 2008, Praha.
48 Pan Mazánek se v rozhovoru zmínil o jedné události, kterou se dozvěděl zprostředkovaně od svého
známého, který se také věnoval józe. Chtěl za komunismu emigrovat do ciziny a švédská pobočka
ISKCONu mu nabídla pomoc, ale jen za podmínky, že se přidá k hnutí, avšak jakmile se dostal do
Švédska, oddaní mu prý zabavili pas a všechna osobní zavazadla, a dotyčný pak musel požádat zase jiné
lidi, aby mohl uprchnout ze švédské pobočky ISKCONu.
49 Fárek, Martin. Problémy institucionalizace v hnutí Haré Kršna. Praha: Univerzita Karlova, Filosofická
fakulta, Ústav filosofie a religionistiky, 2005. Str. 113.
50 Z rozhovoru s Milanem Staňkem, dne 18. 3. 2008, Praha.

Page 36
- 36 -
paradoxně někteří z přátel Milana Staňka „konvertovali“ ke katolicismu,
který jim byl kulturně bližší.
V roce 1987 bylo založeno první neoficiální centrum ISKCONu
v Čechách. Toto centrum bylo v Lanšperku u Ústí nad Orlicí. Od roku
1989 existují také střediska v Praze Na Hrázi, kde bylo první oficiální
středisko organizace u nás. Roku 1990 vznikla ekologická farma
Kršnův dvůr u Chotýšan na Benešovsku. Tato zemědělsky zaměřená
komunita vznikla pod vedením Turíji dásy. Toto hospodářství si
upravili pro višnuistický způsob života. Tyto ekologické farmy se snaží
o maximální soběstačnost, žijí z toho co sami vypěstují, s důrazem na
tradiční práce, snaží se neužívat moderní techniky.
Avšak byla zde i skupina s jiným pojetím misijní činnosti, a tak
v čele Narakriti dáse vznikla misijní prodejna knih v Praze-Modřanech
nazvaná Centrum pro védská studia. Tyto dvě skupiny se v pozdějších
letech několikrát dostaly do sporu.51
„Chotýšanská komunita byla v některých ohledech liberálnější.
Vedoucí hnutí v Praze naopak více zdůrazňoval řád a disciplínu.“52
Tyto spory v pozdějších letech vedly k odchodu některý lidí z komunit,
i z Centra pro védská studia.
V dalších letech v Praze vznikla vegetariánská restaurace U
Góvindy. Vznikala také „laické“ skupiny oddaných, tzv. přátel Kršny,
které pořádaly domácí setkání.
V současné době český ISKCON pokračuje v misijní činnosti
prodeje knih. Hnutí pořádá každoroční festivaly, s bohatým kulturním
programem, stánky s indickým vegetariánským jídlem a zbožím.
Prezidentem pražského chrámu je Nenad Nejkov, nebo-li Narakriti dása,
a vedoucím Kršnova dvoru je Václav Lichtág (Varnášrama dása).
51 Blíže na stranách 114-117 in Fárek, Martin. Problémy institucionalizace v hnutí Haré Kršna. Praha:
Univerzita Karlova, Filosofická fakulta, Ústav filosofie a religionistiky, 2005. Str. 114.
52 Mrázek, Miloš. Děti modrého boha – tradice a současnost hnutí Haré Kršna. 1. vydání. Praha: Dingir,
2000. 75 stran. ISBN 80-902528-1-8. Str. 50.

Page 37
- 37 -
3.3.3 Sdružení učitelů jógy
Toto sdružení bylo založeno v roce 1990 jako sdružení učitelů
jógy České republiky. Funguje jako zastřešující organizace pro různé
jógové školy u nás. „Jeho členy jsou učitelé jógy bez ohledu na to kde
působí, ať to jsou organizace tělovýchovy, kultury, zdravotnictví,
náboženských společností a církví nebo zda působí soukromě.“53
Sdružení si klade za úkol hájit společné zájmy učitelů jógy,
propagovat pravdivé inforamce o józe, snaží se zprostředkovávat
podmínky pro zdokonalení jejích členů, také uděluje licence pro nové
učitele, a zastřešuje působení ostatních škol jógy.
Sdružení sice samo vzniklo až v 90. letech, jeho členové však
praktikovali již mnohem dřív. Například Ing. Jiří Mazánek se věnuje
józe již od roku 1968. Tehdy se doslechl o józe právě z novinových
článků a rozhlasu, jelikož po roce 1968 nastalo krátké uvolnění.
Mazánek cvičil podle knihy Karla Wernera.54
V Pardubicích navšitoval kurzy jógy, které vedl pan Otakar
Vojkůvka z Brna, který přednášel též o duchovních aspektech jógy.
Pan Vojkůvka překládal knihy o józe a pořádal letní soustředění ve
Velké Lhotě u Valašského Meziříčí, kde se Mazánek setkal s dalšími
lidmi, kteří se stali také českými průkopníky a učiteli jógy. Někteří od
toho po čase upustili, začali se věnovat něčemu jinému, a někteří u
jógy zůstali dodnes a jsou součástí Sdružení učitelů jógy. Na oněch
soustředěních pořádaných panem Vojkůvkou se jedla pšenice
upravená na různé způsoby. 55 Pan Vojkůvka také „zaučoval“ do
způsobu vyučování jógy některé své žáky, včetně Mazánka.
Když Mazánek vystudoval chemicko technologickou fakultu
v Pardubicích, následoval rok vojenské služby v Českých Budějovicích.
Tam chodil na kurzy jógy, které pak sám vedl a učil zde také duchovní
53 Sdružení učitelů jógy. Kdo jsme? [online].[citováno 2008-1-20]. Dostupné z URL
<http://www.volny.cz/sujcz/profil/kdojsme.htm> Aktualizováno 4. 6. 2007.
54
Je tím myšleno Werner, Karel. Hathajóga – Základy tělesných cvičení jógických. 1. vyd. Praha:
Olympia, 1969. Jana Čížková. 183 stran.
55 Z rozhovoru s Ing. Jiřím Mazánkem, dne 6. 4. 2008, Praha.

Page 38
- 38 -
aspekty, což vyvolalo vlnu zájmu i mezi těmi, kteří na jeho cvičení
nedocházeli a znali ho jen zprostředkovaně. Chodil tam například Míra
Kašpar, který se dnes věnuje k šamanismu.
U obce Velešín zbudovali na statku ášram. Mazánek tam jezdil i
po vojně a tam bylo 1. velké (tajné) setkání se svámím
Mahéšvaránandou. Bylo tam přes 100 lidí, kde také Mahéšvaránanda
zpíval mantry, což není tak časté. Jediný záznam pořídil právě Jiří
Mazánek, který ho po revoluci poskytl českému svazu Jógy v denním
životě.
Jiří Mazánek se dodnes věnuje hudbě. Hrál také se skupinou
Šafrán, hlavně v divadle v Nerudově ulici, které dnes již neexistuje. Hrál
spolu s písničkářem Jaroslavem Hutkou, jedním ze signatářů Charty 77,
nebo s Vladimírem Mertou, kteří se politicky angažovali a byli proti
komunismu. Mazánka sice politika nezajímala, přesto neušel dozoru
policie. Byl vyslýchán pokaždé, když některý jeho známý emigroval.
Stejně tak mu byla odepřena možnost odjet studovat hudbu do Indie,
kde dostal stipendium. Byl často vyslýchán a obviňován ze spolupráce
s emigranty. Z rozhovoru s panem Mazánek jsem se dozvěděla také, že
za komunismu byl udáván nejen lidmi ze svého okolí, ale také ze
skupinek, ve kterých učil jógu, či dokoknce od „konkurenta“, silně
řečeno, který nejspíš chtěl prosadit jógový směr, kterému se sám
věnoval.
Za socialismu musel dělat zkoušky pro ČSTV (Československý
svaz tělesné výchovy). Musel splnit cvičení na gymnastických nářadích,
z aerobiku, napsat písemnou práci z anatomie, atd. Nic nebylo společné
s jógou, jen krátké cvičení na závěr těch nejjednodušších ásan. Tyto
zkoušky byly nezbytné pro každého, který chtěl vyučovat józe.
Po revoluci u nás vznikaly nové jógové školy, což způsobilo velkou
rozdrobenost jógínů. Proto vzniklo Sdružení učitelů jógy jako profesní
sdružení. Každý měl svůj způsob přístupu, učení, atd. Na počátku bylo
7 skupin, včetně Mazánkovy Pražské prajágy. Ve sdružení jsou jen ti,
kteří učí jógu. Ti pak mohou doporučit další zájemce o vstup. Ti, co

Page 39
- 39 -
neměli žádné žáky se většinou přidali k ČSTV, protože dostávali dotace,
ale tím změnili jógu jen na tělovýchovný prvek bez duchovní stránky.
Členy Sdružení jsou: Středisko jógy Svámího Satjánandy pod
vedením Karla Nešpora, Jóga pro moderního člověka, Integrální jóga,
Pražská Prajága pod vedením Jiřího Mazánka, Jóga Jiří Čumpelík,
Skupina Jóga v denním životě, Středisko Jógy Liberec, Občanské
sdružení přátel integrální jógy pod vedením Milady Bartoňové a Jóga
v rehabilitaci, kterou vede Doc. MUDr. Jiří Votava.
3.3.4 Iyengarova jóga56
Zakladatelem této jógové školy je Bellur Krišnamachar
Sundararádža Iyengar (1918). Roku 1975 založil v indickém městě
Puna institut Ramamani Iyengar Memorial Yoga Institute (RIMYI),
který je centrem Iyengar jógy. Studenti z celého světa sem mohou
přijít, aby se učili józe. Institut pořádá pravidelná sezení pro všechny,
včetně lekcí pro začátečníky i pokročilé. Také má zvláštní lekce pro
ženy, děti i zájemce se zdravotními problémy.57
BKS Iyengar vychází z Pataňdžaliho Jógasúter, avšak upravuje
jejích podání tak, aby i obyčejní lidé mohli čerpat z moudrosti
Jógasúter. Ve své nauce předkládá praktické využití jógy a pravidelný
trénink. Iyengar jóga může být vykonávána kýmkoliv, v jakémkoliv
věku. Učitel musí vyvinout maximální úsilí, aby každý mohl být
zapojen. Iyengar jóga se také zaměřuje na práci s dětmi, u nichž jóga
může zlepšovat koncentraci a sebedůvěru.
Podle Iyengar jógy má jóga léčebné účinky hlavně u chronických
onemocnění kloubů, napříkladkolen, ramen, snižuje bolesti zad, apod.
Poruchy krevního oběhu, srdeční potíže, oběhové problémy v nohách,
zažívací poruchy, zácpu, nadýmání, zmírňuje diabetes, dýchací potíže,
astma, bolesti hlavy, atd. Na toto se specializuje výzkumný institut
56 U nás je tento název běžně užívaný, avšak toto je počeštěná verze původního jména, které v tamilštině
zní Ajjangar.
57 B.K.S. Iyengar yoga. Ramani Iyengar Memorial Yoga Institute. [online].[citováno 2008-1-24].
Dostupné z URL <http://www.bksiyengar.com/modules/Institut/RIMYI/rimyi.htm>

Page 40
- 40 -
Light on Yoga Research Trust (LOYRT), který byl založen roku 1978
Iyengarovými žáky k příležitosti jeho šedesátých narozenin. Zaštiťuje
lékařskou prohlídku, případné fyziologické a psychologické účinky
Iyengar jógy, zjišťuje důvody a motivaci pro pokračování v praktikování
Iyengar jógy. Zaměřuje se také na zkoumání vnímání všech druhů
zátěží a stresu na jedince.58
U nás se tímto pojetím jógy zabývá Ing. Milena Raková (*1959).
V roce 1978 začala navštěvovat pravidelné kurzy cvičení a v roce 1988
dosáhla cvičitelského oprávnění III. stupně. Vyššího stupně
kvalifikačního zařazení docílila o 7 let později. V tu dobu se setkala
s Iyengarovou školou jógy a začala se jí věnovat. Dostala se do
učitelského studia, vedeném mezinárodně uznávanými učiteli Iyengar
jógy v Německu, a rokem 1999 nabyla oprávnění k výuce tohoto typu
jógy.59
Milena Raková pořádá mimo pravidelných cvičení a lekcí také
každoroční setkání a soustředění, prázdninová cvičení a tábory, od
roku 1998. Česká pobočka této školy také vyrábí a prodává různé
cvičební pomůcky, například pohankové polšátře, deky, široké pásy
k závěsným cvikům, apod.
Dalšími certifikovanými učiteli Iyengar jógy jsou například Jan
Černý v Brně, Marie Hošková v Plzni, Leonard Jagelka v Praze, aj.60
58 B.K.S. Iyengar yoga. Ramani Iyengar Memorial Yoga Institute. [online].[citováno 2008-1-24].
Dostupné z URL <http://www.bksiyengar.com/modules/Institut/LOYRT/loyrt.htm>
59 Iyengar jóga. Co je to vlastně Iyengar jóga. [online].[citováno 2008-6-24]. Dostupné z URL
http://www.iyengar.cz/
60 Více na Teachers in Czech Republic. [online].[citováno 2008-6-24]. Dostupné z
http://www.bksiyengar.com/modules/Teacher/teacher.asp?Country=Czech%20Republic

Page 41
- 41 -
Závěr
Závěrem bych chtěla odpovědět na otázky, které jsem si
položila v úvodu této práce. První mou otázkou bylo „Co je to
jóga?“ Jóga je jedno z duchovních učení Indie. Zmínky o ní máme z 8.
století před Kristem z upanišad. V těchto náboženských textech se
obejvují důležité pojmy, jako jsou brahma, átman, piriša a prakrti,
jejichž existenci jóga uznává. Důležitým mezníkem bylo sepsání
Jógasúter indickým myslitelem Pataňdžalim z 2. století před Kristem.
Tyto sústry shrnují Pataňdžliho poznatky o józe. Jóga kromě tělesných
cviků obsahuje také cvičení duchovní, která mají vést k uklidnění těla
a mysli.
Další otázkou, kterou jsem si položila, byla „Co předcházelo
příchodu jógy do českých zemí?“ Avšak abych se dobrala odpovědi na
tuto otázku, musela jsem si položit druhou otázku „Jak se Západ
setkával s indickou kulturou?“, a odpovědět si nejprve na ni. Západ se
setkával s duchovními směry Indie již v raném starověku, jednak díky
obchodu a jednak z písemných děl antických autorů. Ve 14. století se
dostala Indie do povědomí obyvatel Evropy zejména díky legendě o
apošotolu Tomášovi, který prý vedl křesťany na východ. Avšak
představy o Indii byly spíše zkreslené a nereálné. Reálné poznatky
přišly až spolu s cestopisem Iter in Indiam z pera františkánského
mnicha Oldřicha z Pordenone, který podává svědectví o existenci
dillíském sultanátu, indických bozích a kultuře. A v 16. století díky
knihtisku začalo vznikat mnoho encyklopedických prací. Avšak nejvíce
zájmu o Indii bylo v 19. a následně ve 20. století, díky osobnostem jako
byli Móhandás Karamčand Gándhí, indický mystik Rámakrišna,
Vivékánanda, Rámana Mahárši, Aurobindo Ghóš, aj.
Na základě těchto, a ještě dalších poznatků, jsem si byla
schopna odpovědět na otázku, jak k nám pronikaly duchovní myšlenky
a kultura Indie. Událo se to obdobně, jako v okolních státech Evropy.
Též díky obchodu, stejně tak i díky překladům známých indických děl

Page 42
- 42 -
a antických autorů. Zájem o Indii vzrostl v obodbí národního obrození
v 18. století, které se neslo v duchu osvícenství. Přínosem bylo dílo
profesora a jezuity Karla Přikryla, který svou prací ovlivnil i Josefa
Dobrovského a Josefa Jungmana. V té době také bylo zakládáno
mnoho vědeckých společností. V 19. století u nás již byly známy
myšlenky Rámmohana Ráje a Dvárkánátha Thákura. Spolu
s hospodářským rozmachem na počátku 20. století, se zlepšily i vztahy
Československa s Indií, a roku 1921 byl v Bombaji založen
československý konzulát. Po první světové válce Prahu navštívil i
slavný básník Rabíndranáth Thákur, který navázal přátelské vztahy
s mnoha českými osobnostmi, mezi které patřil například Karel Čapek.
S příchodem komunismu se ale vše změnilo. Návštěvy z Indie se
nesměly odehrávat bez souhlasu Sovětského svazu. Stejně tak se začly
navazovat
také
hospodářsko-ekonomické
vztahy
s Indií.
Československo poskytlo Indii mnoho odborníků na stavitesltví, kteří
tam začali budovat nové továrny a závody.
V závěru práce uvádím čtyři duchovní směry, které s jógou
pracují, a které se u nás staly nejpopulárnější. Jednak to je systém
Jóga v denním životě, jedna z nejrozšířenějších jógových skupin u nás,
jejímž nejvýznamějším představitelem je svámí Mahéšvaránanda. Tento
systém je založen na dosáhnutí pevného zdraví, vnitřního míru a
harmonie prostřednictvím jógy, meditace a duchovního rozvoje. K nám
se Mahéšvaránandovo učení dostalo v roce 1973, kdy přijel do tehdy
ještě komunistického Československa na návštěvu. Během několika let
u nás našel stovky stoupenců.
Dalším učením, které si u nás našlo mnoho stoupenců, je hnutí
Haré Kršna. Zakladatelem duchovních kořenů této tradice je Šrí Kršna
Čaitanja ze 16. století, avšak k jejímu plnému rozvinutí došlo díky
Abhajovi Čaranu Dé, nebo-li svámí Prabuphádovi, který založil Svaz
Oddaných. Tento svaz u nás prošel dlouhým vývojem, ovlivnil některé
české osobnosti, které se věnují józe, a také si prošel několika krizemi

Page 43
- 43 -
a spory, které probíhaly mezi dvěma „větvemi“ českého hnutí Haré
Kršna.
Nezbytné bylo zmínit také Sdružení učitelů jógy, které vzniklo po
revoluci jako zastřešující organizace učitelů jógy, bez ohledu na to kde
působí. Sdružení sice vzniklo až v 90. letech, jeho členové však
praktikovali již mnohem dřív.
Stejně důležité bylo také zmínit Iyengarovu jógu, jejímž
zakladatelem je Bellur Krišnamachar Sundararádža Iyengar. U nás se
tímto pojetím jógy zabývá Ing. Milena Raková, která má kvalifikaci na
učení Iyengarovy jógy. U nás probíhají i každoroční setkání a
soustředění.
Přístup české kultury k duchovním tradicím Indie, které se k nám
během několika staletí dostaly, prošel velkým vývojem. Od počátečních
nereálných tvrzení a legendám, se přes seriózní přístup a zájem změnil
názor české kultury až k toleranci a uznání. Ve 20. století se u nás
našlo mnoho zájemců o indické duchovní tradice či kulturu. I přes to,
že je tato kultura naprosto odlišná od té evropské. Tento zájem
nepotlačilo ani období Bachovského absolutismu, ani obě dvě světové
války. Stejně tak komunismus, s jeho odmítavým přístupem a
pronásledováním.

Page 44
- 44 -
Bibliografie
Literatura
Fárek, Martin. Problémy institucionalizace v hnutí Haré Kršna:
Komparativní studie historie náboženského hnutí. Praha:
Univerzita Karlova, Filosofická fakulta, Ústav filosofie a
religionistiky, 2005
Merhaut, Boris. Hrst vzpomínek na Květoslava Minaříka. In
Minařík, Květoslav. Jóga v životě současného člověka. Kruh, 1991.
268 stran. ISBN 80-85202-02-6
Mikloš, Imrich. Joga v dennom živote: Paramhans svámi
Mahéšvaránanda, 20 rokov v Československu (1973-1993).
Vydala Společnosť Joga v dennom živote, pobočka Martin, 1993
Minařík, Květoslav. Jóga v životě současného člověka. Kruh, 1991.
268 stran. ISBN 80-85202-02-6
Lysebeth, André Van. Cvičíme jógu. Přeložila Marie Herrmannová
a Věra Knížetová. 1. vyd. Praha: Olympia, 1988. 245 stran
Patanjali. The Yoga-sutras. Přeložil M. N. Dvivedí. Adyar: The
Theosophical publishing house, Madras, India, 1947. 182 s.
Pataňdžali. Jógasútry. In: Plav – Indie: Nemizící řeka tradice.
Přeložil Jaroslav Strnad. 5.II. (2006)
Polášek, Milan. Jóga. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1995. 195 stran.
ISBN 80-205-0397-8
Sanitrák, Josef. Dějiny české mystiky I – Legenda Karel Weinfurter.
1. vyd. Praha: Eminent, 2006. 325 s. ISBN 80-7281-166-5
Strnad, Jaroslav a kol. Dějiny Indie. 1. vyd. Praha: Nakladatelství
Lidové noviny, 2003. 1185 s. ISBN 80-7106-493-9
Vojtíšek, Zdeněk. Encyklopedie náboženských směrů a hnutí
v České republice. 1. vydání. Praha: Portál, 2004. 462 str. ISBN
80-7178-798-1
Zbavitel, Dušan. Otazníky starověké Indie. 1. vyd. Praha:
Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 185 s. ISBN 80-7106-241-3

Page 45
- 45 -
Internetové prameny
B.K.S. Iyengar yoga.[online].[citováno 2008-1-24]. Dostupné
z URL <http://www.bksiyengar.com>
Iyengar jóga. [online].[citováno 2008-6-24]. Dostupné z URL
<http://www.iyengar.cz>
Jóga v denním životě. [online].[citováno 2008-4-14]. Dostupné
z URL <http://www.joga.cz/index.php>
Nakladatestlví DharmaGaia. [online].[citováno 2008-1-15].
Dostupné z URL < http://www.dharmagaia.cz/intro.php>
Sdružení učitelů jógy. [online].[citováno 2008-1-20]. Dostupné
z URL <http://www.volny.cz/sujcz/index.html> Aktualizováno 4.
6. 2007.

Page 46
- 46 -
Příloha
Z rozhovoru s Jiřím Mazánkem
Od roku 1968 se věnuje józe. Doslechl se o ní v novinách, protože
došlo k uvolnění, již se o ní smělo psát, ale jen jako o cvičení. Objevily
se i krátké články a cvičení v rozhlase. Pan Mazánek cvičil podle
Wernera; v Pardubicích vedla kurzy jógy jedna paní (nepamatuje si již
na jméno), ale ta emigrovala. Pak ho učil pan Otakar Vojkůvka z Brna,
měl odlišné pojetí, než jeho předchůdkyně - přednášel i o duchovních
aspektech jógy. Také pan Vojkůvka překládal knihy z cizích jazyků a ty
si kupovali, dělal letní soustředění ve Velké Lhotě u Valašského Meziříčí.
P. Vojkůvka zaučoval některé své žáky, i p. Mazánka. P. Mazánek
Vystudoval chemicko technologickou fakultu v Pardubicích a pak
byl rok na vojně v Českých Budějovicích. Tam chodil na jógu a pak tam
i učil a vedl tam kroužek; po tom, co je učil i duchovní aspekty, tak se
jich tam začalo přidávat víc. Chodili tam například Míra Kašpar (přešel
k šamanismu), Lída Chrášťanská (dala se na transpersonální
psychologii), aj. U Velešína zbudovali na statku ášram. P. Mazánek tam
jezdil i po vojně a tam bylo 1. velké (tajné) setkání se svámím
Mahéšvaránandou – bylo tam přes 100 lidí. P. Mazánek tam pořídil
záznam Mahéšvaránandova zpěvu, je jeden z mála, ten nyní vydala JDŽ.
Pak majitel statku konvertoval ke křesťanství a ášram zrušil.
Roku 1976 p. Mazánek odjel do Prahy a přes Lídu Obdržálkovou
se dostal k Honzovi Havelkovi. Pořádali malé schůzky, s ním vydali
několik duchovních spisů co sami přeložili (hlavně z angličtiny a
němčiny), tam pozval i hnutí Haré Krišna z Polska (tehdy ještě tajné).
Scházeli se po bytech. Jezdil sem guru Višnupád pro východní Evropu a
Švédsko (tam měl sídlo). S ním pak probíhala další setkání v Hlinsku.
Měl problémy s policií, udal ho jeden známý jogín, neni známo
z jakých důvodů, jestli z osobních či si myslel, že je pro něj pan
Mazánek „konkurencí“. Panu Mazánkovi tehdejší režim zamítl odjet na
stipendium studovat hudbu do Indie. Hrál se skupinou Šafrán, hlavně

Page 47
- 47 -
v divadle v Nerudově ulici, které dnes již neexistuje. Hrál spolu
s Hutkou, Mertou, ale politika ho nezajímala, přesto neušel dozoru
policie. Byl vyslýchán také pokaždé, když některý jeho známý emigroval.
Mazánek se názorově rozloučil s hnutím Haré Krišna, protože si
v té době již po svých zkušenostech udělal názor, že to je jakási sekta, a
že „cesta“ není jen jedna. V té době ho uchvátil Paramhansa Jógánanda
a jeho cesta lásky (oslovila ho jeho fotografie a klidný láskyplný výraz).
Mahéšvaránanda přijel do Olomouce a dal panu Mazánkovi mantru. Pro
Mazánka byla nejdůležitější láska, a při hudbě kterou hrál měl vize a
zpíval mantry (mantraj, nádaj, tantraj).
Spolupracoval s Borisem Merhautem. Jezdili spolu na chatu,
věnovali se hudbě a ta hudba v panu Mazánkovi probudila energii
kundaliní. Setkal se s učitelem z ánanda márgy, i s učením Satjánandy.
Léta překládal jógasútry. Tajně pořádal tábory, kde se meditovalo,
zpívaly mantry, někdy i přes den i noc, ale nebyly tam přednášky, jen
duchovní cvičení.
Za socialismu musel dělat zkoušky pro ČSTV (Československý
svaz tělesné výchovy). Musel splnit cvičení na gymnastických nářadích,
z aerobiku, napsat písemku z anatomie, atd. Nic nebylo společné
s jógou, jen krátké cvičení na závěr těch nejjednodušších ásan. Před
revolucí se setkal také s André van Lysebethem.
Sdružení učitelů jógy je profesní sdružení kolem učitelů jógy.
Každý měl svůj způsob přístupu, učení, atd. Na počátku bylo 7 skupin,
včetně Mazánkovy Pražské prajágy. Ve sdružení jsou jen ti, kteří učí
jógu. Ti pak mohou doporučit další zájemce o vstup. Ti, co neměli žádné
žáky se většinou přidali k ČSTV, protože dostávali dotace, ale tím
změnili jógu jen na tělovýchovný prvek bez duchovní stránky.
Dnes se Mazánek věnuje mantrám a tantře.
Rozhovor s Milanem Staňkem
A. Vyoralová: Já bych se chtěla zeptat, jak jste se dostal k józe?

Page 48
- 48 -
p. Staněk: Má sestra měla přítele a on byl oddaným Kršny. Já k nim
chodil na návštěvu, a jednou večer sestřin přítel zpíval mantru a on mi
řekl o tom, co dělá. Já v té době již rok dělal hathajógu a zajímal se o
věci z Indie, tak jsem si řekl, že bych to taky zkusil. To bylo v roce 82
v červnu. Tenkrát tady byla skupina několika oddaných Kršny, asi
deset jich bylo. Scházeli jsme se v bytech, protože jsme neměli tenkrát
„templ“, vše bylo potají, aby o tom nikdo nevěděl.
A. Vyoralová: Za situace, která tady v té době panovala, zažil jste
nějakou perzekuci či stíhání za to, co jste praktikovali?
p. Staněk: Já ne, ale k jendomu kamarádovi přišli, jestli to byla tajná
policie, to nevím, a řekli, že se to u nás nesmí a phrozili mu, že ho
pošlou do vězení. Jinak jsem se nesetkal s žádnou perzekucí.
A. Vyoralová: A jak jste se dostával k literatuře?
p. Staněk: Jeden oddaný sem vozil knihy a jezdil sem, mluvil o tom.
Knihy byly v češtině nebo angličtině. Byl to Turiya.
A. Vyoralová: Proběhla nějaká velká změna v chování na venek, tehdy a
teď?
p. Staněk: Nyní jsme mnohem otevřenější. Můžeme zpívat na ulici,
tentkrát všechno bylo tajně.
A. Vyoralová: Proč jste se vlastně rozhodl přidat k hnutí Haré Kršna, co
vás nejvíce oslovilo?
p. Staněk: To je věc, kterou člověk cítí, to se nedá vysvětlit.
A. Vyoralová: Který byl váš první počit po revoluci?
p. Staněk: Koupili jsme v Lanšperku dům. Tam jezdili oddaní z Čech i
ze Slovenska. To bylo v roce 1988. Já jsem jednu dobu myslel, že se tam
taky odstěhuju, ale pak jsem si to rozmyslel a vrátil se do Prahy.
A. Vyoralová: Pamatujete si, jak se sem dostávaly duchovní myšlenky
z Východu nebo z ostatních zemí?
p. Staněk: Bylo to od roku 80 od Turíy ze Švédska. Ještě bych mohl říct,
že všichni z té naší skupiny, kromě mě a jednoho člověka, se dali na
křesťanství nebo úplně přestali praktikovat vědomí Kršny.
A. Vyoralová: A proč si myslíte, že se tak stalo?

Page 49
- 49 -
p. Staněk: Já nevím. Asi protože jim to křesťanství bylo bližší. Stali se
z nich katolíci. S jedním z nich jsme dobří kamarádi a navštěvujeme se.
A. Vyoralová: Jak jste přišl ke svému duchovnímu jménu Minávatar dás?
p. Staněk: To mi dal můj duchovní učitel. Mé zasvěcení bylo v roce 1994.
Je to obřad, kde je oheň, zpívají se mantry.
A. Vyoralová: To zasvěcení probíhá, až když se ten žák kvalifikuje? Je to
hodně náročné se na to připravit?
p. Staněk: Né, i když teď je to mnohem přísnější než když jsem měl
zasvěcení já. Myslím že nyní dělají zkoušky a píší nějaký test. Za mne
stačilo doporučení „temple“ prezidenta.
A. Vyoralová: A zajímal jste se o sansrkt? Nebo je to součást požadavků?
p. Staněk: Tak samozřejmě se kdo chce může učit sanskrt. V Americe
byl jeden oddaný z Nepálu a ten měl nějaké své žáky...Ještě k té době,
jak jsme začínali, tak jsme se scházeli i u nás, zde v bytě.
A. Vyoralová: Dostala se k vám třeba i tam samizdatová literatura, která
zde „vycházela“?
p. Staněk: Vůbec. Ta literatura neměla nic společného s vědomím Kršny.
My jsme měli literaturu, kterou sem dovázel Turiya.
A. Vyoralová: A nezajímali jste se i o ostatní praktikující jógu?
p. Staněk: Ne. Jen o védskou filozofii.
A. Vyoralová: Stýkáte se i se skupinami z ciziny?
p. Staněk: Já žil 11,5 roku v USA a tam jsem žil v templu v Bostonu, v
Allachui. Tam je největší komunita, asi 500 oddaných Kršny, myslím ve
světě mimo Indii.
A. Vyoralová: Máte společné akce s ostatními oddanými nebo středisky?
p. Staněk: Ano, třeba když se slaví narození Kršny.
A. Vyoralová: Co se týče sňatků, jsou pro to nějaká pravidla?
p. Staněk: Ano. Sňatky mohou probíhat jen mezi oddanými. Většinou se
to dělá tak, že svobodný muž jde za temple prezidentem a řekne mu, že
by se chtěl oženit a ten temple prezident to zaranžuje. Ale v reálném
světě se to asi úplně tak nedodržuje.

Page 50
- 50 -
A. Vyoralová: A myslíte si, že ti dva ve zaranžovaném sňatku, že jsou
šťastní?
p. Staněk: No oni hlavně slouží Kršnovi, ten pár, aby mu sloužil. To je
nejdůležitější věc, ta služba. A aby byli tolerantní.
A. Vyoralová: A když se těm manželům narodí děti?
p. Staněk: Děti jsou už od narození vychovávány k vědomí Kršny.
V Allachui jsou dokonce i školy.
A. Vyoralová: Je přístup v Americe jiný než zde?
p. Staněk: Myslím, že ten přístup je stejný v Americe i zde.
A. Vyoralová: A sektal jste se v Americe s odporem místního
obyvatelstva?
p. Staněk: Ne, já přímo ne, ale slyšel jsem o některých případech ve
světě.
http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/33176/1/Vyoralov%C3%A1A_J%C3%B3ga%20v_MF_2008.pdf