Toto je HTML verze souboru http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/33176/1/Vyoralov%C3%A1A_J%C3%B3ga%20v_MF_2008.pdf. G o o g l e automaticky vytváří HTML verze dokumentů při procházení webu.

---

Page 1

Univerzita Pardubice

Fakulta filozofická

Bakalářská práce

Jóga v českých zemích v době komunistické vlády

Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Martin Fárek, Ph.D.

Autorka bakalářské práce: Adéla Vyoralová

Datum ukončení práce: Červen 2008

---

Page 2

---

Page 3

---

Page 4

Abstrakt:

Tato práce se snaží nastínit situaci jógy v českých zemích za

období komunismu, tedy hlavně mezi lety 1948 až 1989. V první

kapitole jsou uvedeny počátky jógy v Indii, stručně také filosofie jógy a

třídění na čtyři hlavní směry, které jsou hathajóga, karmajóga,

bhaktijóga a džňánajóga. V druhé kapitole jsou uvedeny počátky a

průběh setkávání Západu s indickou kulturou, od starověku až po 20.

století. Dále setkávání Indie s českou kulturou ve třetí kapitole. Dále

představím české osobnosti, které se jógou zabývaly nebo jí byly

ovlivněny. Těmi osobnostmi jsou čeští, popřípadě českoslovenští,

mystici, indologové, atd. Během popisu jednotlivých jógových tradic, či

společností, které mají u nás největší zastoupení, se také zmíním o

perzekuci ze strany komunismu. Čerpat budu hlavně z rozhovorů

s pamětníky. Na závěr se pokusím shrnout poznatky, které jsem za

dobu své práce načerpala.

Klíčová slova:

Indie, indické tradice, jóga, jógové školy, komunismus, Česká Republika

---

Page 5

Abstract:

This work is trying to show the situation of yoga in Czech

countries during the era of communism, mainly between years 1948 to

1989. In the first chapter are shown beginnings of yoga in India,

strictly philosophy of yoga and sorting of yoga into four main

tendencies, which are hathayoga, karmayoga, bhaktiyoga and

dznanayoga. In the second chapter are shown beginnings of meeting

the West with indian culture, from ancient time to 20. centrury. Next is

meeting of India with czech culture in the third chapter. Next I will

introduce czech persons, who were concerned in yoga or who were

inspired by yoga. These persons are czech, or czechoslovakian mystics,

indologists, etc. Durin descripting each yoga traditions, or societies,

which are mostly popular in our country, I will talk about persecution

from communism. I will use interviews with witness. At the end I will

try to resume my findings, which I got from my work.

Main terms:

India, indian traditions, yoga, schools of yoga, communism, Czech

republic

---

Page 6

- 6 -

Obsah

Poděkování.................................................................................................................7

Úvod...............................................................................................................................8

1. Jóga........................................................................................................................10

1.1 Původ jógy........................................................................................................10

1.1.1 Hathajóga..................................................................................................12

1.1.2 Karmajóga ................................................................................................13

1.1.3 Bhaktijóga ................................................................................................13

1.1.4 Džňánajóga ..............................................................................................14

1.2 Jóga jako tělesné cvičení.............................................................................15

2. Pronikání indických tradic na Západ ...............................................18

2.1 Raný středověk...............................................................................................18

2.2 Období 16. století ..........................................................................................18

2.3 Novověk.............................................................................................................19

3. Pronikání indických tradic do českých zemí................................21

3.1 Historie seznamování se s indickou kulturou......................................21

3.1.1 Počátky......................................................................................................21

3.1.2 Období národního obrození................................................................21

3.1.3 Novověk .....................................................................................................22

3.1.4 20. století..................................................................................................22

3.1.5 Období komunismu ..............................................................................23

3.2 Jóga v českých zemích.................................................................................25

3.2.1 Mystikové a jejich školy u nás...........................................................25

3.2.2 Osobnosti české jógy.............................................................................26

3.3 Nejznámější jógové školy u nás.................................................................29

3.3.1 Jóga v denním životě ............................................................................29

3.3.2 Hnutí Haré Kršna...................................................................................33

3.3.3 Sdružení učitelů jógy............................................................................37

3.3.4 Iyengarova jóga.......................................................................................39

Závěr............................................................................................................................41

Bibliografie...............................................................................................................44

Literatura.................................................................................................................44

Internetové prameny ............................................................................................45

Příloha.........................................................................................................................46

Z rozhovoru s Jiřím Mazánkem........................................................................46

Rozhovor s Milanem Staňkem ..........................................................................47

---

Page 7

- 7 -

Poděkování

Ráda bych poděkovala několika lidem, kteří mi pomohli tuto práci

napsat. Jednak bych ráda vyjádřila své díky panu Mgr. Martinu Fárkovi,

Ph.D. za jeho dobré vedení a také panu Milanu Staňkovi a Jiřímu

Mazánkovi za poskytnutí rozhovoru, a manželům Ireně a Vojtěchu

Havlovým za rady, které mi byly inspirací.

---

Page 8

- 8 -

Úvod

Jak již název této práce napovídá, hlavním tématem je jóga.

Pokládám si za cíl nastínit situaci jógy na českém území za

komunistického režimu u nás. Avšak tato práce se neomezuje jen na

období komunistického režimu.

Aby se mohlo dostát cíle, je nutné si položit několik základních

otázek. První otázkou je: „Co je to jóga?“ Na tuto otázku odpovídá první

kapitola. Nastiňuje počátky jógy v jejím rodišti Indii, spolu se základní

duchovní literaturou a důležitou osobností, Pataňdžalim, jehož dílo

Jógasútry jako první shrnuje veškeré jeho získané vědomosti o józe.

Součástí této kapitoly je také představení čtyř hlavních směrů jógy, a

těmi jsou hathajóga, karmajóga, bhaktijóga a džňánajóga.

Po odpovědi na tuto základní otázku „Co je to jóga?“ však přichází

další otázka. Stále jsme se totiž ještě nedostali do českého prostředí.

Proto je nutné položit si další otázku. „Co předcházelo příchodu jógy do

českých zemí?“ Abychom si zodpověděli i tuto otázku, musíme si

zodpovědět ještě jednu. „Jak se Západ setkával s indickou

kulturou?“ Odpověd na tuto otázku se snažím podat v druhé kapitole,

kde uvádím počátky a průběh setkávání Západu s indickou kulturou,

jejíž nedílnou součástí jóga je. Západem je v tomto případě zpočátku

myšlena hlavně Evropa. Právě ta byla prvním „svědkem“ Západu, který

se setkal s indickými tradicemi, a to již ve starověku. Až v období

novověku a následně 20. století se indické tradice dostaly i do

povědomí USA.

A konečně se dostáváme do českého prostředí. Je nutno si

uvědomit, že se to nevztahuje pouze na Českou repubilku, nebo

„česko“, protože v době, kdy se české obyvatelstvo setkávalo

s tradicemi Indie, dálo se to již ve středověku, kdy ještě žádná Česká

republika neexistovala. Stejně tak je důležité si uvědomit, že i přesto,

že je v názvu „v českých zemích“, je tim myšlena také Morava a Slezsko.

Tomuto tématu se věnuje třetí kapitola, členěná na další tři velké

---

Page 9

- 9 -

podkapitoly. Je totiž důležité také zmínit české osobnosti, díky kterým

se na našem území jóga dostala do povědomí obyvatel. Těmi

osobnostmi jsou čeští, popřípadě českoslovenští, mystici, indologové,

atd. V tomto případě jsem čerpala hlavně z díla Zdeňka Vojtíška,

Jaroslava Strnada, Jaroslava Sanitráka, Borise Merhauta a Květoslava

Minaříka.

Důležitou částí třetí kapitoly je seznámení se čtyřmi hlavními

směry, které u nás záskaly největší popularitu. Jsou jimy systém Jóga

v denním životě, hnutí Haré Kršna, Sdružení učitelů jógy a Iyengarova

jóga. Během popisu těchto společností se také zmíňuji o perzekuci ze

strany komunismu, z valné části čerpám z rozhovorů s Milanem

Staňkem, oddaným Haré Kršna a Jiřím Mazánkem, jedním ze členů

Sdružení učitelů jógy. Na závěr shrnuji poznatky, které jsem za dobu

své práce načerpala.

---

Page 10

- 10 -

1. Jóga

1.1 Původ jógy

Co je to jóga? Slovo jóga se ze sanskrtu překládá jako jho nebo

sjednocení. Jóga je jedním z šesti indických daršanů1.

„Ortodoxních škol je šest a označují se termínem daršana,

doslova vidění, pohled. Skutečně jsou to vlastně pohledy na skutečnosti

světa a jeho vývoj z různých úhlů.“2

První zmínky o józe pocházejí již z 8.-6. století před Kristem a

jsou obsaženy v upanišadách, indických filozofických textech, které

tvoří závěr véd.3 Upanišady jsou závěrečná část véd, avšak máme i

mnohem mladší upanišady, některé byly sepsány i relativně nedávno.4

V upanišadách se objevují pojmy jako brahma (jakási nejvyšší bytost,

prostupující vším, je v každém živém tvoru), átman (vnitřní „já“, které

nepodléhá zániku, prochází neustálým koloběhem znovuzrozování),

puruša (nesmrtelný, podobně jako átman), prakrti (veškerá hmota),

apod., které jsou stěžejními i pro jógické praktiky. Jóga uznává

existenci puruši (ducha) a prakrti (hmoty). Podle indických náboženství

lidský život nekončí smrtí, ale probíhá jakýsi koloběh znovuzrozování

(sansára) a jóga, jako jedna z mnoha cest, má sloužit k vymanění se

z tohoto koloběhu.

Jako první shrnul učení o józe Pataňdžali (2. stol. př. Kr.) ve

sbírce Jógasútry, které se skládají ze čtyř kapitol. Sútra je krátký text,

úsporná poučka, která se může chápat různě. Proto aby ji žák správně

pochopil, je nezbytný výklad jeho učitele. Sútry pracují s pojmem čitta,

neboli mysl. Myslí se tím obvyklé fungování mysli, se sny, cítěním,

představami, zkrátka veškerá duševní činnost. A právě jóga má vést

1 Jsou to njája, vaišéšika, sánkhja, jóga, mímámsá a advaita. Podrobněji na stranách xiv-xv in: Patanjali.

The Yoga-sutras. Přeložil M. N. Dvivedí. Adyar: The Theosophical publishing house, Madras, India,

1947. 182 s.

2 Zbavitel, Dušan. Hinduismus a jeho cesty k dokonalosti. 1. vyd. Praha: DharmaGaia, 1993. Str. 43.

3 Tamtéž str. 45.

4 Zbavitel, Dušan. Otazníky starověké Indie. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 185 s.

ISBN 80-7106-241-3. Str. 38.

---

Page 11

- 11 -

k uklidnění mysli a k vymanění se z koloběhu znovuzrozování. Tento

proces vyžaduje cílevědomý přístup a přípravu, ne pasivitu. Cviky,

které jsou charakteristické pro jógu, mají vést ke změně běžného

prožívání a k očištění těla i mysli nejen od škodlivých vlivů okolního

světa, ale také od následků z minulých životů. Pokud se tak nestane,

po smrti přijde další zrození.

Vlivy z minulých životů (sanskáry) mohou být kladné, ale také

záporné. Mají vliv na příští zrození, délku dalšího života, události, které

nás potkají, atd. Proto je nutné v životě konat dobré skutky (punja) a

vyvarovat se těch špatných (pápa). K tomu, abychom mohli konat jen

dobré činy, je nutné odstranit příčiny těch špatných (kléša). To by mělo

probíhat za pomoci askeze. „Jóga [člověka], jenž nepraktikuje askezi,

se míjí účinkem.“ 5 Jógasútry uvádějí pět špatných příčin. 1.

nevědomost (avidjá), 2. sebestřednost, neboli „jáství“ (asmitá), 3. lpění

na požitcích (rága), 4. nenávist (dvéša) a 5. lpění na životě (abhinivéša).

Jógasútry přikládají první příčině největší závažnost, jelikož

právě nevědomost vede k dalším čtyřem příčinám, a až uvědomění si

naší nevědomosti vede k zbavení se zbylých čtyř příčin, které mají

podle Pataňdžaliho čtyři podoby – „latentní, oslabenou, přerušovanou

nebo plně rozvinutou“6. Latentní podoba je prvotní. Oslabená podoba

znamená, že je některá příčina vystavena svému opaku. Přerušovaná

podoba nastane, převládá-li jiná příčina. A plně rozvinutá podoba

nastane, převládá-li nevědění. Pokud se jógin správně držel všech

pokynů v sútrách, všech pět příčin zmizí spolu se zatíženími

z minulých životů. Avšak nedojde-li k tomu, je nutné zbavit se těchto

zatížení a příčin pomocí meditace, která vede k soustředěné mysli.

Pataňdžaliho jóga má osm stupňů, které vedou k vysvobození

ze znovuzrozování. Jsou to: 1) jama - ovládání mysli, těla a řeči, které

by mělo vést k odvrácení od pěti špatných skutků (zabíjení, lhaní,

5 Pataňdžali. Jógasútry. In: Plav – Indie: Nemizící řeka tradice. Přeložil Jaroslav Strnad. 5.II. (2006). Str.

9.

6 Tamtéž str. 9.

---

Page 12

- 12 -

krádeže, sexuální nezdrženlivost, chamtivost), 2) nijama – duševní a

tělesná hygiena, 3) ásana - setrvávání v určité pozici nebo poloze

(takových poloh je velmi mnoho, jógín začíná od těch jednodušších a

postupně se propracovává ke složitějším), 4) pránájáma - ovládání

dechu, 5) pratjáhára - odvracení smyslů od okolí, 6) dháraná –

soustředění na jóginův cíl, 7) dhjána - meditace, 8) samádhi – naprosté

upnutí k cíli jógina.7 Když dojde i k tomuto, nastane stav naprostého

oproštění se od koloběhu znovuzrozování, který se nazývá

nirvikalpasamádhí.

Tato Pataňdžaliho jóga byla později nazvána rádžajógou, nebo-li

královskou jógou. Mnoho dalších jóginů hledalo svůj účinný způsob

jak se vysvobodit z koloběhu znovuzrozování, a z tohoto důvodu

vzniklo mnoho dalších směrů a škol jógy. Mezi ty nejznámější patří

karmajóga, bhaktijóga, rádžajóga, džňánajóga a hathajóga, zaměřená

na tělesná cvičení.

1.1.1 Hathajóga

Hathajóga je zaměřena především na tělesná cvičení a zlepšení

fyzického stavu těla.

„Název hathajóga lze přeložit různě. Volně ho vystihují výrazy

rovnováha, jednota protikladů. Cílem hathajógy je pročištění a

ozdravení celého organismu, zvýšení jeho celkové zdatnosti a

vnímavosti.“8

Cvičení má pak několik kategorií, které slouží ke správnému

rozvádění energie. Jsou to ásany (různé polohy těla), bandhy (uzávěry,

které zavřením tělesných otvorů drží energii v těle), mudry (polohy

rukou), krija (různé očistné postupy), pránájáma a mantry. Někdy

může zahrnovat i meditace a různé koncentrační techniky. Avšak

hathajóga neslouží jen k zlepšení tělesného stavu, ale také toho

duševního. S lepším zdravotním stavem se zlepšuje také psychika

člověka.

7 Podrobněji na stranách 58-73 in Patanjali. The Yoga-sutras. Přeložil M. N. Dvivedí. Adyar: The

Theosophical publishing house, Madras, India, 1947. 182 s.

8 Polášek, Milan. Jóga. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1995. 195 stran. ISBN 80-205-0397-8. Str. 9.

---

Page 13

- 13 -

1.1.2 Karmajóga

Karmajóga vychází ze spojení sanskrtských slov karman (čin,

skutek) a jóga. Podle učení o karmanovém zákonu každý náš skutek

má nějaký dopad na náš život. Dobré věci, které se nám v životě

přihodí, jsou jen kladným následkem dobrých činů, konaných nejen

v našem současném životě, ale i tom minulém. To samé platí i pro

špatné události, které jsou následkem zlých skutků v minulém životě.

Funguje to podobně jako zákon akce a reakce. Vše má svoji příčinu a

následek. Dalo by se říct, že vše, co nás v životě potká, je již dáno tím,

jak jsme žili v předešlém životě, sami jsme si tedy ten současný utvořili.

Avšak každý špatný skutek se dá napravit, aby příští zrození bylo lepší.

Téměř každý se dnes snaží něčeho dosáhnout, naše společnost už

takto vychovává každého jedince, avšak ne vždy toho lidé dosahují

ctnostným a mravním chováním. Cílem karma jógy je snaha vymanit

se ze znovuzrozování tím, že budeme konat takové skutky, které

nebudou vést k dalšímu zrození. Nesmíme být tedy motivování touhou

po odměně, naše skutky musí být čisté, nezištné a z dobrého

přesvědčení. Nutné je zbavit se citových pout a vlastního ega, sobectví.

„Karmajogín se snaží pracovat a žít tak, že úplně zapomíná na

sebe, nečeká ani odměnu, ani pochvalu, ani nehodnotí své zásluhy,

neporovnává se s jinými.“9

1.1.3 Bhaktijóga

Bhaktijóga je láskyplný vztah k uctívané osobě, ať už se jedná o

božstvo. Je to cesta oddanosti, soucitu, univerzální lásky a porozumění.

Ta láska však musí být nesobecká, bez očekávání darů za svou

oddanost. Kdo se vydá touto cestou, začíná si uvědomovat přítomnost

božství, prostřednictvím lásky, které je ve všem, co ho obklopuje,

v rostlinách, zvířatech, neživé přírodě, apod. Následně si začne

9 Polášek, Milan. Jóga. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1995. 195 stran. ISBN 80-205-0397-8. Str. 10.

---

Page 14

- 14 -

uvědomovat božství sám v sobě tím, že si uvědomí, že láska je ve všem

co ho obklopuje, a začíná být pohlcován nekonečnou boží přítomností.

Dochází i ke ztotožnění s onou přítomností.

U bhakty (ten, kdo následuje cestu bhakti jógy) neprobíhá

uctívání například formou askeze, odříkání, apod., nýbrž formou

naprosté oddanosti a lásky k uctívanému objektu. Západ je

vychováván v křesťanské tradici, proto spatřuje jako to

„nejvyšší“ křesťanského Boha. Avšak ona láska, která je stěžejní pro

bhakti jógu, nemusí bát směřována jen k Bohu, protože mnoho lidí

nedokáže uvěřit v Boha. To je způsobeno například tím, že někteří si

víru v Boha nutně spojují s povinnostmi vůči církvi.

1.1.4 Džňánajóga

Džňánajóga je cesta dosažení boha skrze poznání sama sebe.

Pro toto poznání sama sebe jsou důležité čtyři podmínky. Člověk se

musí zbavit veškerých svých žádostí a tužeb, protože jsou pomíjivé.

Dále si musí uvědomit, že za všemi jevy ve světě je jedna opravdová

skutečnost a to brahma. Také musí jógin chtít dojít osvobození a

překonat sama sebe. Důležité je také dosažení šesti vlastností, mezi

které patří schopnost ovládat vlastní mysl, své smysly, zvládat plnit

zadané povinnosti, trpělivost, soustředění a víra v učení, které mu

sděluje jeho guru.10

Role učitele je v tomto případě důležitá, stejně jako i to, aby

jógin přemýšlel (meditoval) nad poznatky, které takto získal. Konečnou

pravdou je pak zjištění, že jsme součástí všeho kolem nás, že jsme

součástí brahma.

„Džňánajogín je typ myslitele, intelektuála, který proniká

k poznání rozumovou činností.“11

10 Polášek, Milan. Jóga. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1995. 195 stran. ISBN 80-205-0397-8. Str. 10.

11 Tamtéž str. 10.

---

Page 15

- 15 -

1.2 Jóga jako tělesné cvičení

„Jóga se všeobecně chápe buď jako duchovní úsilí, nebo jako

jistý druh tělesného cvičení. V obou případech v ní lidé hledají něco, co

by jim pomohlo vyřešit základní problémy života, ale nebývají si přitom

vědomi, jaké problémy to vlastně jsou.“12

Jak již říká Květoslav Minařík v této větě, snad každý člověk,

kterého známe má nějaké problémy, ať už duševní či fyzické. Na

druhou stranu fyzické problémy jsou vcelku snadno rozpoznatelné.

Každý si uvědomí, že když ho bolí břicho či záda, že je nějaký problém

s jeho zdravím. Jógové tělocvičné prvky mohou být ve spolupráci

s odborníky vhodným léčebným nebo fyzioterapeutickým prostředkem.

Jóga takto může pomoci vyřešit zažívací problémy, bolesti hlavy,

kloubů, zad, ale také nespavost, neschopnost soustředit se nebo

napomoci od stresu. Velikou výhodou jógy je, že se každý cvik musí

provádět pomalu s plným soustředěním a pečlivě. To uklidňuje nejen

tělo, ale i mysl, která velmi strádá v dnešním uspěchaném světě, který

klade na člověka někdy až příliš vysoké nároky.

„Jóga se vpodstatě nezaměřuje na léčení chorob, ale na zlepšení

souhry systémů a funkcí v organismu s cílem dosáhnout nejvyšší

možné tělesné a duševní zdatnosti. Vše, co napomáhá tomuto cíli, se

stává součástí jógy.“13

Ona souhra systémů v organismu je narušena životním

prostředím, ve kterém žijeme. Škodlivé látky přijímáme z ovzduší,

z potravy apod. Stejně tak má naše prostředí vliv i na naši duševní

harmonii. Je-li člověk ve stresu, přenáší se to také na organismus.

Naším tělem probíhá soustava jakýchsi energetických kanálků,

nádí, které rozvádějí životní energii po celém těle. Centrální, sušumná,

vede souběžně s páteří od pohlavních orgánů směrem k temeni hlavy,

a je doprovázena dalšími dvěma, idou a pingalou. Všechny tři hlavní

kanálky procházejí šesti čakrami, energetickými body, které jsou

rozloženy postupně od pohlavních orgánů směrem nahoru, k temeni

12 Minařík, Květoslav. Jóga v životě současného člověka. Kruh, 1991. 268 stran. ISBN 80-85202-02-6.

Str. 11.

13 Polášek, Milan. Jóga. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1995. 195 stran. ISBN 80-205-0397-8. Str. 12.

---

Page 16

- 16 -

hlavy. 14 Pokud se některé kanálky „zanesou“ škodlivými látkami,

dochází k narušení harmonie v organizmu. Proto jsou jógové ásany

cvičeny, aby došlo k uvolnění těchto kanálků.

Při cvičení jógy platí několik pravidel. Z prvé je důležitá

nehybnost těla. Při pozici, která je zrovna cvičena, musí jedinec setrvat

v klidu a procítit nehybnost a onu pozici. Stejně tak by měla setrvat i

mysl. I když tělo setrvává v nehybnosti, svaly se „pasivně protahují“,

buďto určitým držením těla při cviku nebo jeho váhou. Za druhé je

ásana prováděna správně, dokáže-li ji jogín provádět dostatečně

dlouhou dobu, kdy je zkoušena jeho výdrž. A za třetí je důležité, aby

jogín ke zvládnutí pozice navyužíval úsilí.

„Po dosažení statické fáze ásany musí cvičenec pečlivě relaxovat

všechny svaly, které si uvědomuje a těm, na které ásana je zvlášť

zaměřena, dovolit, aby se pasívně protáhly.“15 Během cvičení je také

kladen důraz na správné dýchání, které má být jogínem kontrolováno.

Jednodušší metoda spočívá v tom, že se poddáme plynulému dýchání,

které je sice vědomé, ale je nenucené a pravidelné. Mnohem

propracovanější metoda spočívá v synchronizaci dýchání s různými

fázemi ásan.

Při cvičení však nedochází jen k protahování svalů, lepšímu

dýchání apod., ale také jsou ovlivněny vnitřní orgány. Ty sice neůžeme

ovlivňovat vůlí, ale pri různých ásanách dochází i k procvičování

žaludku, střev, jater, aj. Některé ásany jsou například určeny jen

těmto orgánům.

Důležité je i správné stravování. Doporučuje se jíst potraviny

v přirozením stavu nebo s minimální úpravou, tedy hlavně ovoce,

zeleninu, vodu, mléko, med, atd. Další podmínkou je vyloučit vše, co

14 Podrobněji in Zbavitel, Dušan. Hinduismus a jeho cesty k dokonalosti. 1. vyd. Praha: DharmaGaia,

1993. Str. 56.

15 Lysebeth, André Van. Cvičíme jógu. Přeložila Marie Herrmannová a Věra Knížetová. 1. vyd. Praha:

Olympia, 1988. 245 stran. Str. 82.

---

Page 17

- 17 -

působí rušivě, takže slané, hořké, ostré, kyselé, atd. Důležité je také

jíst střídmě a potravu pečlivě rozkousat.16

16 Podrobněji v Polášek, Milan. Jóga. Str. 22.

---

Page 18

- 18 -

2. Pronikání indických tradic na Západ

2.1 Raný středověk

Indické tradice do západního světa pronikaly již ve starověku a

to hlavně díky obchodu, jelikož z „daleké“ Indie se dováželo koření,

drahé kameny, barviva, apod. Existovaly dokonce i písemné zmínky

z per antických autorů. Jaroslav Strnad v knize Dějiny Indie uvádí, že

ve 14. století byly u nás známy legendy o apoštolích, kteří se dostali do

Indie, například o apoštolu Bartolomějovi.17 Nejznámější legendou je

však příběh apoštola Tomáše, který prý vedl křesťany na východ. Ve

středověku se věřilo, že právě na místě, kam dovedl apoštol Tomáš své

věřící, vznikla bájná zem krále Jana. V období křižáckých válek se

vydalo několik cestovatelů tuto zem hledat, aby tak u krále Jana

hledali pomoc proti muslimům, ale bájné království nikdy nebylo

nalezeno. Avšak představy, které byly o Indii nejvíce rozšířeny, se zcela

vymykaly reálnosti. Byly to představy o prapodivných tvorech bez hlavy,

o obrech, o lidech se zvířecími končetinami apod. Tyto představy byly

postupně vyvráceny až s příchodem cestopisných děl, jako byl

například Milion Marca Pola, který se dostal i do českých zemí.

2.2 Období 16. století

Strnad také zmiňuje františkánského mnicha Oldřicha

z Pordenone, který byl údajně původem z Čech, jako dalšího zeměpisce,

jako autora nejlépe hodnoceného cestopisu Iter in Indiam18. Právě od

něj se Evropa dozvídá o dillíském sultanátu, o indických bozích a o

fakírech, upalování vdov aj. Mnoho literárních děl o Indii se do českých

zemí dostávalo také překladem jejich arabských verzí. S rozvojem

knihtisku v 16. století se začalo objevovat mnoho encyklopedických

prací, většinou překladů zahraničních autorů, šlo například o jezuitské

misionáře, ale i misionáře z jiných křesťanských řádů. Šlo buďto o

17 Strnad, Jaroslav a kol. Dějiny Indie. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003. 1185 s. ISBN

80-7106-493-9. Str. 861.

18 Tamtéž str. 863.

---

Page 19

- 19 -

popisná díla, kde autoři seznamovali čtenáře s jinými kulturami, nebo

přírodovědné práce, herbáře apod. Byly přeloženy upanišady,

Bhagavadgíta a další základní literatura.

2.3 Novověk

Největší popularity však Indie dosáhla v 19. století. Velkou

osobností žijící na přelomu 19. a 20. století byl Móhandás Karamčand

Gándhí (1896-1948), původem právník, který proslul hlavně svým

bojem proti britské nadvládě v Indii a svým pacifistickým přístupem.

Bojoval o zlepšení sociálních podmínek pro nejnižší kastu

nedotknutelných, bojoval za práva zemědělců, kteří trpěli kolonizačním

vlivem Británie. Jako formu odporu volil bojkot dováženého zboží,

demonstrace a odpor, avšak pouze v mírovém smyslu, bez násilí. Svým

přístupem přivedl Indii k nezávislosti.

Na Západě se stal také velmi známým indický mystik

Rámakrišna (1834-1886). Stejně tak i jeden z jeho pozdějších žáků

Vivékánanda (1863-1902), který proslul hlavně svým projevem na

Mezinárodním náboženském kongresu, který se konal v Chicagu roku

1893. Jeho největším přínosem bylo založení Rámakrišnovy misie roku

1897, která je dodnes jednou z největších charitativních organizací na

světě.

Podobně se proslavili na poli náboženském Rámana Mahárši

(1879-1950), který užíval metodu sebedotazování átmavičáru. Stejně

tak byly známé i myšlenky Aurobinda Ghóše (1872-1950), jehož

metoda integrální jógy se proslavila nejen v Indii. Mnoho různých

metod vede k poznání božského. Člověk se snaží dosáhnout setkání či

sjednocení s transcendentnem, avšak metoda integrální jógy se snaží

vnést božské do lidského života. Inspiroval tím mnoho dalších, kteří

chtěli založit nové město Auroville u Puttuččéri v jižní Indii, které by se

stalo „městem budoucnosti“.

---

Page 20

- 20 -

Mezi první indické duchovní učitele, kteří se trvale usadili na

Západě, zmiňuje Vojtíšek Jógánandu Paramhamsu (1893-1952) 19 .

Jeho metoda krijájógy se rozšířila nejen v Indii, ale doznala vysokého

ohlasu i v USA. Lidé, inspirováni jeho dílem zakládali ášramy a misie,

nejznámnější z nich je Společenství pro seberealizaci, založené roku

1952.

19

Vojtíšek, Zdeněk. Encyklopedie náboženských směrů a hnutí v České republice. 1. vydání. Praha:

Portál, 2004. 462 str. ISBN 80-7178-798-1. Str. 318.

---

Page 21

- 21 -

3. Pronikání indických tradic do českých zemí

3.1 Historie seznamování se s indickou kulturou

3.1.1 Počátky

Indie se do povědomí českých zemí dostala obdobně, jako

v okolních státech Evropy. Bylo to též díky obchodu, též se k nám

dostávaly překlady známých indických děl a antických autorů, ale také

již čeští badatelé se sami zajímali o Indii. Začaly vznikat první cestopisy

a pořádaly se misijní cesty do Indie. Jako prvního českého misionáře

v Indii uvádí Strnad matematika a astronoma Wenzela Pantaleona

Kirwitzera z Kadaně20, který od roku 1616 pobýval v indickém městě

Góa.

3.1.2 Období národního obrození

S příchodem národního obrození v 18. století zájem o indické

tradice ještě vzrostl. Významným přínosem bylo dílo českého profesora

humanitních věd a zároveň jezuitského misionáře Karla Přikryla (1718-

1785), který jedenáct let působil v Góe. Zajímal se zejména o místní

jazyky, tamilštinu a sanskrt. Svou prací ovlivnil představitele českého

obrození, Josefa Dobrovského a Josefa Jungmana, a brzy došlo

k založení indologických studií na Karlově univerzitě.

Osvícenství panovalo v duchu rozumu a poznání, a to způsobilo,

že začalo být zakládáno mnoho vědeckých společností. Indie a její

kultura se staly nejpřednějším cílem zájmů všech, kteří patřili mezi

vrstvu inteligence. Na počátku 19. století došlo k mohutnému rozvoji

vědeckých prací o Indii, nebyly to jen zeměpisné práce, ale také

20 Strnad, Jaroslav a kol. Dějiny Indie. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003. 1185 s. ISBN

80-7106-493-9. Str. 867.

---

Page 22

- 22 -

historické a encyklopedické. Strnad uvádí některé autory těchto prací,

mezi něž patří například Václav Matěj Kramerius, Jan Palacký,

František Palacký, František Ladislav Rieger a mnoho dalších.21

3.1.3 Novověk

V období novověku myšlenky Rámmohana Ráje a Dvárkánátha

Thákura našly v českém prostředí mnoho příznivců a zájemců. Někteří

dokonce usilovali o to, aby jejich revoluční myšlenky našly živnou

půdu i u nás. Velké povstání v Indii v 50. letech 19. století se natolik

proslavilo, že se o něm zmiňoval i český tisk, což byla odvážná událost,

jelikož v té době u nás vládl Bachovský absolutismus, který byl velmi

strohý a přísný. Ke konci 19. století už do naší země přijížděly indické

delegace a politikové. Indický vliv tak sílil a mnoho našich literárních

autorů se nechávalo inspirovat indickou literaturou, to se týkalo také

hudby a výtvarného umění.

3.1.4 20. století

Přelom 19. a 20. století znamenal pro Československou

republiku hospodářský, technický a kulturní rozmach. To se projevilo

také na našich vztazích s Indií. Nešlo jen o ekonomické vztahy, ale také

o společenské a kulturní. V roce 1921 v Bombaji československý

konzulát, v jehož čele byl známý český indolog Otakar Pertold.

Během první světové války došlo k přerušení veškerých styků

s Indií. Až v krátkém období míru po první světové válce došlo

k uvolnění. Styky se obnovily a Prahu opět navštěvovaly indické

osobnosti, mezi nimiž byl i slavný básník Rabíndranáth Thákur. Stal

se u nás známým hlavní díky překladům jeho děl Vincencem Lesným

(1882-1953). Thákur ovlivnil naše české spisovatele a malíře, ale také

skladatele Leoše Janáčka. Dalším indickým myslitelem, který se u nás

proslavil, byl Móhándás Karamčand Gándhí, který sice Československo

21 Strnad, Jaroslav a kol. Dějiny Indie. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003. 1185 s. ISBN

80-7106-493-9. Str. 870.

---

Page 23

- 23 -

nenavštívil, ale velice se proslavil díky svým etickým a morálním

zásadám, bojem za osvobození Indie, proslavil ho také jeho životopis

z pera Romaina Rollanda a jeho autobiografie.

V období, kdy se schylovalo k vypuknutí druhé světové války,

Indie vykonala symbolické gesto pro náš lid. Karel Čapek se v zimě

1937 prostřednictvím rozhlasu obrátil ke vzdálenému „kolegovi“,

Rabíndranáthu Thákurovi, a vzdával mu přátelský hold a spravoval ho

o situaci, která trápí Evropu. Nemusel dlouho čekat na odpověď,

Thákur odpověděl stejným způsobem, skrze překlad Vincence Lesného,

který v té době v Indii působil, a vyjádřil podporu českému lidu i celé

Evropě. Brzy nato se k němu přidalo mnoho dalších indických

osobností a v Bombaji vznikla Indicko-československá společnost, jako

akt solidarity.22 I takovýmto způsobem se daly posílit česko-indické

vztahy.

Zprávy o průběhu války a vlivu nacismu na Československo se

dál dostávaly do Indie, a to velmi zasáhlo mnoho jejích obyvatel.

Samotný Thákur dál posílal telegramy, v nichž podporoval

československou vládu. Události, které se tehdy udály velmi utvrdily

vztah mezi Československem a Indií, až by se zdálo s podivem, že lidé v

tak vzdálené zemi mohou s tou naší tolik soucítit. Avšak je

pozoruhodné, že se dokázal vyvinou tak přátelský vztah se zemí velice

vzdálenou nejen geograficky, ale také kulturně.

3.1.5 Období komunismu

Po druhé světové válce se počaly mezi Indií a Československem

rozvíjet nové vztahy, a to na poli mezinárodního práva. První vzájemné

diplomatické akty obou zemí byly přerušeny únorovým komunistickým

převratem v Československu roku 1948, kdy se u nás dostala k moci

komunistická vláda, podporovaná Sovětským svazem. To na dalších

téměř 42 let ovlivnilo naše vztahy s Indii.

22 Blíže in Strnad, Jaroslav a kol. Dějiny Indie. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003. 1185 s.

ISBN 80-7106-493-9. Str. 877.

---

Page 24

- 24 -

Indie se Stalinovi pro jeho vládu nezdála důležitá, což dokázal i

tím, že ani neudělil audienci indické velvyslance Vidžajalakšmí

Panditové. Indie pro něj nebyla nepřátelskou zemí, a proto o ni

neprojevoval příliš velký zájem. Co však sledoval byli indičtní

komunisté. Jeho nástupci však byli jiného názoru a obrátili se také

směrem k Indii, se kterou chtěli vybudovat „bratrský“ vztah, jelikož

v ní spatřovali výhodný „geopolitický“ bod.23

V pozdějších letech navštívily Československo některé význačné

indické osobnosti, což by se jen těžko odehrálo bez souhlasu

Sovětského svazu. Přivezly s sebou také některá novější indická

literární díla, která se u nás okamžitě začala překládat. Dostala se

k nám tak literatura, nezatížená komunistickou propagandou nebo

cenzurou. Mezi těmi osobnosti byli například Džaváharlál Nehrú, jeho

dcera Indíra Gándhíová, pozdější prezident Indické republiky

Sarvapalli Rádhákrišnan, aj.

Co se týče hospodářsko-ekonomických vztahů, komunistické

Československo se podílelo na industrializaci Indie. Naši čeští

odborníci odjížděli do Indie a pomáhali vybudovat některé továrny a

závody, většinou strojírenské či metalurgické, ale také chemické či

automobilové.

„Celkem se Československo podílelo na vybudování více než 60

velkých a středních průmyslových závodů, k jejichž provozu byly

v našich závodech zacvičeny stovky vedoucích indických inženýrů a

techniků.“24

Vztahy české indologie byly závislé na vztazích politických, a také

byla ovlivněna několika ztrátami. Zemřel Vincenc Lesný, v roce 1953,

kapacita v oblasti indologie, a profesor Oldřich Friš (1903-1955),

sanskrtista a překladatel staroindické litaretury.

23 Tamtéž str. 881.

24 Blíže in Strnad, Jaroslav a kol. Dějiny Indie. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003. 1185 s.

ISBN 80-7106-493-9. Str. 883-884.

---

Page 25

- 25 -

3.2 Jóga v českých zemích

3.2.1 Mystikové a jejich školy u nás

„V posledních třech staletích vyrostli z křesťanské tradice

mystikové a jejich školy, které ovšem hranice ortodoxního, církevního

křesťanství překračují a řadí se spíše do jeho ezoterického proudu.

Sami se někdy označují jako teozofové na základě slov apoštola Pavla

v novozákonní první epištole do Korintu, která mluví o „moudrosti Boží

(teozofii), skryté v tajemství“.25

Nejznámějším představitelem českého mysticismu přelomu 19. a

20. století byl Karel Weinfurter (1876-1942), autor knihy Ohnivý keř.

Roku 1925 založil v Praze spolek Psýché, které sdružoval české

mystiky. Weinfurter se však nezabýval jen mystikou, ale také

indickými tradicemi. Z angličtiny a němčiny překládal Pataňdžaliho,

Rámakrišnu,

svámího

Vivékánandu,

Ramana

Maháršiho,

Rabíndranátha Thákura.

Věnoval se také józe. Toto o mysticích píše Josef Sanitrák, autor

knihy Dějiny české mystiky: „Vedle praktik magických cvičili ale pilně

také jógu, a to jak její ásány, tak cvičení tantrická, která teozofie

zakazovala.“26 Poté se někteří mystikové, včetně Wainfurtera, začali

věnovat hathajóze. „Weinfurter podle svých slov cvičil pozici svastikana

– pozice štěstí, ketrá podle literatury osvobozuje od samsáry a lidská

duše se s její pomocí vymaňuje ze zákona karmy.“27 Jógu poté opustili,

jelikož usilovali o více, než jen psychickou a fyzickou harmonii. Sám

Weinfurter se k ní vrátil až o mnoho let později.

S příchodem nacismu a druhé světové války započala perzekuce

českých mystiků, zejména Weinfurtera. Jak je známo, nacisté, dokonce

25 Tamtéž str. 218.

26 Sanitrák, Josef. Dějiny české mystiky I – Legenda Karel Weinfurter. 1. vyd. Praha: Eminent, 2006. 325

s. ISBN 80-7281-166-5. Str. 84.

27 Tamtéž str. 85.

---

Page 26

- 26 -

i sám Hitler, se sami zajímali o mystiku a ezoterismus. 28 Z toho

důvodu se pro ně čeští mystici stali nepohodlní, včetně Weinfurtera. To

samé ho čekalo i po druhé světové válce s příchodem komunismu.

Komunisté se snažili potlačit veškerou religiozitu u lidí.

Weinfurter ovlivnil Květoslava Minaříka (1908-1974), zakladatele

vlastní mystické školy Přímá stezka, propagátora buddhismu a jógy,

také i Weinfurter a mysticismus. Minařík se setkal s knihami Karla

Weinfurtera již v raném mládí. Zaujala ho hlavně nauka o józe, které se

věnoval většinu dne. Nejdřívě právděl během dne dechová cvičení,

která mu zabrala dohromady dvě hodiny denně, později to zvýšil na

šest hodin denně a nakonec prováděl jógu celý šestnáct hodin denně.

Jelikož také pracoval, celkové zaměstnání, včetně jógy a práce, mu

vposledku tvořilo stopadesát hodin týdně.29

Minařík se po setkání s Weinfurterem přidal ke spolku Psyché,

do jeho pobočky v Pardubicích, kde tehdy žil. Ke spolku se přidávali

další, kteří projevili zájem hlavně o Minaříka, který se tehdy plně

zajímal o jógu a buddhismus, „...a vytvářel si tak vlastní platformu

příznivců, jež se dostávali do rozporu s křesťansky orientovanými

mystiky.“30 Minařík se poté dostal do sporu se spolkem, propagoval

různé magické úkony, které spolek netoleroval, a získával si tak velký

počet příznivců, že se to nelíbilo ostatním vůdčím osobnostem spolku.

A tak sám opustil jak spolek Psyché tak i Weinfurtera.

3.2.2 Osobnosti české jógy

Dalšími významnými představiteli české jógy byli Eduard Tomáš

(1908-2002) a jeho manželka Míla Tomášová (1920-2001). Zabývali se

hlavně integrální jógou. Nezaložili sice vlastní mystickou školu, avšak i

tak měli mnoho žáků, posluchačů a příznivců. Za komunismu v České

28 Boris Merhaut. Hrst vzpomínek na Květoslava Minaříka. In Minařík, Květoslav. Jóga v životě

současného člověka. Kruh, 1991. 268 stran. ISBN 80-85202-02-6. Str. 248.

29 Minařík, Květoslav. Jóga v životě současného člověka. Kruh, 1991. 268 stran. ISBN 80-85202-02-6.

Str. 172.

30 Sanitrák, Josef. Dějiny české mystiky I – Legenda Karel Weinfurter. 1. vyd. Praha: Eminent, 2006. 325

s. ISBN 80-7281-166-5. Str. 316.

---

Page 27

- 27 -

republice byli nuceni odejít do exilu, ale i přesto vydávali samizdatově

svá díla, která se k nám dostávala tajně a mezi jejich příznivci se těšila

veliké oblibě.

Známými osobnostmi, které se zabývaly indickými tradicemi u

nás a jógou, ať už z praktického hlediska, či jen teoretického, byli

například Jaroslav Kočí (1908-1989), Jiří Vacek (1931), profesor

indologie na Univerzitě Karlově ředitel Orientálního ústavu

Československé akademie věd Vincenc Lesný (1882-1953), jenž byl též

zakladatelem časopisu Nový Orient. Dalším byl Otakar Pertold (1884-

1965), který byl nejen indologem, ale i etnografem a religionistou.

Dušan Zbavitel (1925), který vystudoval indologii na Filozofické

fakultě Univerzity Karlovy, V druhé polovině 20. století působil jako

vědecký pracovník a vedoucí Oddělení Orientálního ústavu v Praze.

Poté, co byl donucen ústav opustit kvůli tehdejšímu komunistickému

režimu, věnoval se překladatelské činnosti. Vyučoval bengálštinu a

sanskrt. Je autorem jazykových učebnic bengálštiny a sanskrtu,

odborných monografií o Indii a její kultuře, a je autorem překladů

z angličtiny, bengálštiny, pálí a sanskrtu. Jaroslav Strnad (1954) je

vědeckým pracovníkem a vedoucím Oddělení jižní Asie v Orientálním

ústavu Akademie věd České Republiky a odborným asistentem na

Ústavu jižní a centrální Asie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Zabývá se překlady z hindštiny a sanskrtu a studiem starověkým dějin

Indie. Dalšími byli například Hana Preinhalterová, Boris Merhaut,

Vladimír Miltner (1933-1997), aj.

V 60. letech 20. století došlo k mírnému uvolnění a tak

docházelo k pořádání kurzů jógy a roku 1964 vznikl na podnět Karla

Wernera Jóga klub Sati v Brně.

„Kolem indoložky Milady Bartoňové (1917) se koncem

šedesátých let utvořilo centrum jógy v rámci Ústředního ústavu tělesné

kultury v Praze. Ve spolupráci s Vlastou Kaplanovou (1917)

z československého svazu tělesné výchovy se podařilo vytvořit komisi

---

Page 28

- 28 -

jógy, která mohla školit další cvičitele jógy. V době „normalizace“ bylo

toto centrum jógy postupně likvidováno.“31

Během období politické „normalizace“ bylo porozumění józe

oficiálně již zcela redukováno na hathajógová cvičení a některé

relaxační a očistné techniky. Jóga se stala součástí systému základní

rodinné tělesné výchovy v rámci Československého svazu tělesné

výchovy. Rozvíjelo se využívání jógy ve zdravotnictví hlavně díky řediteli

Ústavu fyziologických regulací Československé akademie věd Ctibora

Dostálka (1928), jehož výzkumy účinků hathajógových cvičení dosáhly

světového uznání.“ 32 U nás byla jóga prezentována hlavně jako

tělocvičná metoda, či terapeutická metoda, a díky tomuto přístupu se

u nás velmi rychle rozšířila. Tento způsob prezentace jógy byl nutný

hlavně proto, že komunismus zakazoval veškeré projevy religiozity či

náboženství. Tak byla jóga v českém prostředí zdánlivě zbavena

duchovní hodnoty.

Ve většině případů tomu tak doopravdy bylo, ale stále se k nám

dostávaly pod „rouškou“ terapeutických účinků jógy i její duchovní

myšlenky, to však jen dík několika málo jedincům. Do listopadu 1989

mohla být u nás jóga legálně prezentována pouze v rámci tělovýchovy

jako zdravotně prospěšná fyzická cvičení. To se odrazilo i v názoru širší

veřejnosti na jógu, která ji chápe pouze jako zdravotně tělovýchovnou a

rekondiční disciplinu.

Brzy po pádu komunismu v roce 1990 byla založena organizace

Sdružení učitelů jógy, kteří se snažili napravit pojímání jógy jakožto

tělesného cvičení a poukazovali na to, že tělesné cviky mají jen

druhotný význam a že prvořadý je právě její duchovní aspekt. Sdružení

učitelů jógy zastřešuje školy různého zaměření – např. středisko

vnitřního uskutečnění Pražská Prajága, český svaz Jóga v denním

životě, Sdružení přátel integrální jógy, Středisko jógy svámího

31 Vojtíšek, Zdeněk. Encyklopedie náboženských směrů a hnutí v České republice. 1. vydání. Praha: Portál,

2004. 462 str. ISBN 80-7178-798-1. Str. 350.

32 Vojtíšek, Zdeněk. Encyklopedie náboženských směrů a hnutí v České republice. 1. vydání. Praha: Portál,

2004. 462 str. ISBN 80-7178-798-1. Str. 350.

---

Page 29

- 29 -

Satjánandy, skupinu Iyengarovy jógy, skupinu Jóga v rehabilitaci pro

využití jógy ve zdravotnictví pod vedením Jiřího Votavy a další.33

Začala také vznikat nakladatelství, která se zabývala duchovní

literaturou. Například nezávislé a nekomerční nakladatesltví

DharmaGaia, založené v roce 1992. Jeho předchůdcem bylo

samizdatové nakladatelství L-Books.34 Dalšími jsou Santal, Avatar, a

další.

3.3 Nejznámější jógové školy u nás

Mezi směry či jógové skupiny působicí u nás, či u nás založené,

jsou například Pražská Prajága, český svaz Jóga v denním životě,

Sdružení přátel integrální jógy, Středisko jógy svámího Satjánandy,

s předsedou psychiatrem Karlem Nešporem, který se zabývá jógou

hlavně z hlediska duševního zdraví, skupina Iyengarovy jógy, hnutí

Haré Kršna35, atd.

3.3.1 Jóga v denním životě

Jednou z nejrozšířenějších jógových skupin u nás je Jóga

v denním životě. Nejdůležitější osobností a zakladatelem této jógové

školy je svámí Mahéšvaránanda (*1946). 36 Pochází z Rúvapasu

v indickém Radžastánu a od roku 1972 žije v Rakousku. Již ve 12

letech odešel do ášramu a stal se žákem významného učitele Šrí Díp

Nárajany Maháprabhudžího. Další Maháprabhudžího žák Paramhansa

svámí Mádhavánanda pověřil Mahéšvaránandu, aby cestoval na Západ

a šířil jejich a své myšlenky, a ten roku 1972 odjel do Evropy a ve Vídni

založil ášram pojmenovaný po Mádhavanándovi, zde je také hlavní

33 Sdružení učitelů jógy. Přehled jógových skupin, hlásících se jako součást SUJ (k datu 17.11.2004).

[online].[citováno 2008-1-20]. Dostupné z URL<http://www.volny.cz/sujcz/zakladna/zakladna.htm>

Aktualizováno 4. 6. 2007.

34 Nakladatestlví DharmaGaia. [online].[citováno 2008-1-15]. Dostupné z URL

<http://www.dharmagaia.cz/index.php?pg=dist >

35 Toto hnutí by se dalo řadit ke směru, který praktikuje bhaktijógu.

36 Celý titul zní: Jeho Svatost višvaguru mahámandaléšvar paramhans svámí Mahéšvaránanda, svými

stoupenci nazýván též „Svámídží“.

---

Page 30

- 30 -

evropské centrum. Tak se na Západě objevila Mahéšvaránandova

metoda Jógy v denním životě. Tento systém učí, jak dosáhnout

pevného zdraví, vnitřního míru a harmonie prostřednictvím jógy,

meditace a duchovního rozvoje. Je tedy nejen tělesným cvičením, ale i

návodem k harmonickému rozvíjení osobnosti. Mahéšvaránandovo

působení se brzy začalo šířit po Evropě a k nám se dostalo v roce 1973

a stal se tak nejpopulárnějším indickým učitelem u nás. Svámí

Mahéšvaránanda je také autorem mnoha knih, například Systém jóga

v denním životě, Pataňdžaliho Jógasútry, Jóga proti bolestem v zádech,

aj.

„Svámídží inicioval pořádání mezináboženských mírových

modliteb a mezinárodních mírových konferencí, které se konají po

celém světě. Již řadu let pořádá každoroční turné za světový mír, jehož

cílem je posílit vzájemný respekt a porozumění mezi lidmi z různých

zemí a s různým náboženským vyznáním. Jeho významná charitativní,

humanitární a náboženská činnost stejně jako neúnavná podpora

ochrany životního prostředí, tolerance a míru ve světě získaly uznání

významných osobností z oblasti společenské, lékařské, náboženské a

politické v nejrůznějších částech světa.“37

Systém Jóga v denním životě se podílí na mnoha

humanitárních projektech, některé jsou iniciované ze strany

samotného svámího. Jsou to například vybudování vzdělávacího a

výzkumného centra v Džadanu v Indii, který bude též provozovat

nemocnici, domov pro přestárlé a handicapované, sirotčinec, apod.

Dále to je projekt Shromažďování dešťové vody v poušti, který je

zaměřen na snížení nedostatku vody a zajištění její spolehlivé dodávky

pro obyvatele nejodlehlejších venkovských oblastí v indickém

Rádžastánu, vybudování Nemocnice šrí svámího Mádhavánandy v Indii,

zalesňování pouštní krajiny a mnoho dalších.38

Systém Jóga v denním životě vychází z Pataňdžaliho a Šankary.

Obsahuje hathajógu (tělesná cvičení), pránajámu (dechová cvičení) a

řadu dalších duchovních cvičení, jako je například meditace,

37 Čerpáno z http://www.joga.cz/i-bird/i-website/files/3643/3643.pdf (oficiální stránky Českého svazu

JDŽ)

38 Podrobněji in: Humanitární projekty. [online].[citováno 2008-4-14]. Dostupné z URL

<http://www.joga.cz/humanitarni/>

---

Page 31

- 31 -

mantrajóga (opakování manter=krátká věta s duchovním významem),

atp. V tomto systému jógy se guru (učitel) zavazuje, že celé své snažení

věnuje tomu, aby jeho žák dosáhl samádhi a zároveň je žák zavázán

naprostou oddaností ke svému guruovi. Tento systém integruje prvky i

z jiných jógových tradic, jako je například bhaktijóga (oddanost a láska

k božství i jeho reprezentantovi), karmajóga (nesobecká činnost ve

prospěch živých), džňánajóga (poznávání vlastní mysli) a rádžajóga. Do

společenství se zájemci nechávají pozvat prostřednictvím místních

skupin, která pořádají jógová cvičení. Dalšími důležitými podmínkami

pro dovršení cíle, který skýtá Jóga v denním životě jsou láska a

pomáháním všem tvorům, úcta k životu, ochrana přírody a životního

prostředí,

mírumilovné

rozpoložením

mysli,

plnohodnotná

vegetariánská strava, čisté myšlenky a pozitivní způsob života, tělesná

a duševní cvičení, tolerance vůči všem národům, kulturám a

náboženstvím.

K nám přišly myšlenky Jógy v denním životě spolu se svámím

Mahéšvaránandou

v roce

1973.

V tehdy

komunistickém

Československu neměl snadné podmínky pro své učení. Avšak i přesto

u nás našel stovky stoupenců a dovedně přednášel nejen jógu jako

tělesné cvičení, ale také do svých přednášek zahrnoval duchovní

principy jógy. „Nachádzal spôsob ako dostať jogu do povedomia širokej

verejnosti a pritom sa ničím nedotkol vtedajšieho politického režimu.“39

Získal si žáky po celé republice, v Opavě, v Olomouci, Praze,

atd. Osobně se s nimi setkával v jejich bytech a na chatách, protože

však jeho žáků přibývalo po desítkách, setkání nabyla hromadnějšího

rázu, ne však méně osobního.

„Svámídžího programy to nie sú len prednášky, cvičenia ásan,

pránajámy, meditácie a relaxácie v priestoroch telocviční. JE to aj spev,

prechádzky a posedenia, len tak na lúke.“40

Podle Vojtíška získal Mahéšvaránanda nejvíce stoupenců právě

na území ČR.

39 Mikloš, Imrich. Joga v dennom živote: Paramhans svámi Mahéšvaránanda, 20 rokov v Československu

(1973-1993). Vydala Společnosť Joga v dennom živote, pobočka Martin, 1993. Strana 10.

40 Mikloš, Imrich. Joga v dennom živote: Paramhans svámi Mahéšvaránanda, 20 rokov v Československu

(1973-1993). Vydala Společnosť Joga v dennom živote, pobočka Martin, 1993. Strana 27.

---

Page 32

- 32 -

„Alespoň částí systému Jóga v denním životě prošlo více než 10

tisíc lidí a již na tisíce stoupl i počet zasvěcených Mahéšvaránandových

žáků. Vyškolených cvičitelů v systému Jóga v denním životě je u nás

asi 150.“41

Český svaz Jóga v denním životě je nezisková organizace, která

spolupracuje s mezinárodní organizací International Sri Deep

Madhavananda Ashram Fellowship, jež sídlí ve Vídni. Obdobná centra

Jógy v denním životě jsou po celé Evropě, také v Kanadě, USA a

Austrálii, Indii a dalších státech. Český svaz Jóga v denním životě byl

založen v roce 1995 a nyní sdružuje, zastřešuje a koordinuje činnost

31 samostatných poboček, menších skupin ve městech a obcích a

všech učitelů jógy tohoto systému na území České republiky. Věnuje se

zejména vzdělávací, tělovýchovné, metodické a propagační činnosti v

rámci systému Jóga v denním životě. Organizuje odborné konference,

na kterých veřejnost seznamuje s dlouhodobými výsledky a

zkušenostmi využití systému Jóga v denním životě ve zdravotnictví,

rehabilitaci a školství. Sídlo Svazu je ve Střílkách na Moravě v

Maháprabhudíp ášramu, který je celorepublikovým centrem Jógy

v denním životě. Zde probíhá většina aktivit Svazu, jimiž jsou

mezinárodní semináře vedené osobně svámím Mahéšvaránandou,

vzdělávací semináře pro cvičitele, víkendové a týdenní jógové pobyty

pro veřejnost, pro rodiče s dětmi, schůzky organizátorů z celé republiky,

valné hromady Svazu a další.

V českém centru ve Střílkách na Kroměřížsku se pořádá mnoho

kurzů. Jsou to zdravotnické kurzy, kurzy vaření vegetariánské stravy,

tvorba keramiky, a další zájmové kroužky a přednášky. Od roku 1993

zde sídlí nadace Živoucí světlo Maháprabhudípsatsang. Nadaci i ášram

vede česká sannjásinka Jindra Dohnalová, která přijala jméno sádhví

Párvatí. Je zde ještě jedna sannjásinka sádhví Mantradéví, Barbora

Wimětalová, která je spolu se sádhví Párvatí duchovními České

hinduistické náboženské společnosti, která je od roku 2003

zaregistrovaná jako náboženská společnost. Tato společnost si klade za

41 Vojtíšek, Zdeněk. Encyklopedie náboženských směrů a hnutí v České republice. Str. 346.

---

Page 33

- 33 -

cíl pořádání bohoslužeb a obřadů, provozování chrámů a středisek,

zakládání výukových středisek, podpora indické kultury a umění,

překládání a vydávání svatých textů, distribuce a prodej knih duchovní

tématikou, studium náboženských textů, spolupráce s různými

hinduistickými společnostmi a církvemi, i na mezinárodní úrovni, atd.

Společnost je činná prostřednictvím hinduistických obcí, které pořádají

náboženské obřady, které vede duchovní obce. Je zde také

zaregistrováno občanské sdružení Český svaz Jóga v denním životě,

vedené lékařem Martinem Repkem. Další sdružení, které vzniklo při

této společnosti, je Višva Guru Díp Hindu Mandir, které se hlásí ke

svámímu Mahéšvaránandovi a sídlí v Praze. Dalším ášramem je Šrí

Dévpuridží ášram v Žďárci u Skutče pod vedením Jana Hlaváčka.

Český svaz Jógy v denním životě zastřešuje kolem 30 občanských

sdružení této školy. Vojtíšek se v souvislosti s tímto sdružením zmiňuje

o tom, že toto sdružení se krom tělesných cvičení zabývá i duchovním

rozměrem jógy. Zmiňuje se také o tom, že někdy si účastníci jejich

kurzů připadají, jako by byli manipulováni k přijetí myšlenek Jógy

v denním životě, což je většinou odrazuje.42

3.3.2 Hnutí Haré Kršna

Jedna z podob bengálského višnuismu. Zakladatelem této

tradice je Šrí Kršna Čaitanja (1486-1533). Byl jedním z představitelů

bhakti, což se dá vysvětlit jako emocionálně laděný vztah k uctívanému

božstvu, plný lásky a oddanosti. V tomto případě byl oním božstvem

Kršna, projevení boha Višnua. Tradice uctívání Višnua je velice stará,

sahá až před počátek našeho letopočtu.

„Čaitanja sám se věnoval zpívání Kršnových jmen dlouhé hodiny,

většinou se skupinou svých společníků.“43 Tento skupinový zpěv se

42 Vojtíšek, Zdeněk. Encyklopedie náboženských směrů a hnutí v České republice. 1. vydání. Praha: Portál,

2004. 462 str. ISBN 80-7178-798-1. Str. 347.

43 Fárek, Martin. Problémy institucionalizace v hnutí Haré Kršna: Komparativní studie historie

náboženského hnutí. Praha: Univerzita Karlova, Filosofická fakulta, Ústav filosofie a religionistiky, 2005.

Str. 5.

---

Page 34

- 34 -

postupem času přesunul do ulic města, což je dnes jedním z hlavních

poznávacích znaků „oddaných“ z hnutí Haré Kršna.

Ve 20. století se tento směr rozšířil díky Abhajovi Čaranu Dé

(1896-1977). V roce se setkal s Bhaktisiddhántou Sarasvatím a stal se

jeho žákem. Bhaktisiddhánta si přál, aby Abhaj šířil učení Čaitanji

v angličtině. Abhaj začal překládat indickou literaturu do angličtiny,

první byla Bhagavadgíta, jejíž překlad pořídil a napsal k ní rozsáhlý

komentář. Vydal ji pak pod názvem „Bhagavadgíta taková, jaká je“.

Začal také pracovat na překladu Bhágavatapurány.44

Když se v roce 1959 stal sannjásinem, obdržel jméno Abhaj

Čaranáravinda Bhaktivédanta Svámi. Po smrti Bhaktisiddhánty založil

spolu s několika přáteli Svaz Oddaných. V 60 letech 20. století odjel do

USA, kde už jako Bhaktivédanta svámí (tento titul přijal v roce 1968)

postupně získal obdivovatele, ze začátku hlavně v hnutí hippies. To

bylo známé svým kladným přístupem k novým náboženským směrům,

zejména z Asie. Například šlo o „beatníky“, básníka Allena Ginsberga

nebo Beatles. Roku 1966 založil Mezinárodní společnost pro vědomí

Kršny (ISKCON)45, která po jeho smrti založila mnoho ášramů, škol,

farem, vlastní vydavatesltví Bhaktivedanta Book Trust, apod. ISKCON

se proslavil v Americe, Evropě, Austrálii, ale zejména v Indii.

„Na případu ISKCONu je pozoruhodné, že se tomuto hnutí

zřejmě jako prvnímu podařilo přenést do podmínek euroamerického

kulturního okruhu nejen učení a meditační praktiky indického

náboženství, ale také jeho rituální strukturu a mnohé kulturní prvky

(včetně stravy, oblečení či osobních jmen).“46

Obyčejní lidé se mohou setkat s příslušníky hnutí Haré Kršna

hlavně díky přednáškám, vegetariánským restauracím, ekologickým

farmám, nebo je jednoduše mohou potkat na ulici, kde oslavují Kršnu

tancem a zpěvem. K němu také směřuje veškeré snažení jeho

oddaných. Ti žijí jen proto, aby ho oslavovali a sloužili mu. V jeho

44 Podroběnji na stranách 32-33 in Mrázek, Miloš. Děti modrého boha – tradice a současnost hnutí Haré

Kršna. 1. vydání. Praha: Dingir, 2000. 75 stran. ISBN 80-902528-1-8

45 International Society for Krishna Consciousness.

46 Fárek, Martin. Problémy institucionalizace v hnutí Haré Kršna. Praha: Univerzita Karlova, Filosofická

fakulta, Ústav filosofie a religionistiky, 2005. Str. 7.

---

Page 35

- 35 -

jméně také probíhá většina činností oddaných, platí to jak pro práci,

tak pro osobní život, kdy jsou například domlouvány sňatky

prezidentem chrámu. „Hlavní je, aby pár sloužil Kršnovi.“47

Některým se však tento druh uctívání zdá přehnaný. Při mém

rozhovoru s Ing. Jiřím Mazánkem, který se již několik desítek let zabývá

jógou a je členem Sdružení učitelů jógy, padla zmínka také o Haré

Kršna. Sám se s nimi nějakou dobu stýkal, spolu pořádali

„bytová“ setkání, která byla za socialismu tajná. Jezdil sem guru

Višnupád, který se orientoval na východní Evropu a Švédsko, kde měl

své sídlo. S ním pak probíhala další setkání v Hlinsku. Po nějaké době

jejich spolupráce ustala, protože se Jiří Mazánek názorově neshodl

s hnutím Haré Krišna. Na toto rozhodnutí měly také vliv některé

události, které Mazánka ve svém rozhodnutí utvrdily.48 Jiří Mazánek si

uvědomil, že hnutí by se stejně tak dalo brát jako sekta, a že

„cesta“ není jen jedna.

U nás vznikla první komunita ještě v Československu v druhé

polovině 20. století. Tehdy k nám museli misionáři jezdit v převleku,

kvůli negativně zaměřené politice komunismu, a na falešné pasy.49

První příznivci se scházeli po bytech a jen ve velmi malém počtu.

Později se z těchto malých skupinek staly základní kameny českého

ISKCONu. K literatuře se dostávali různě, ale hlavně k nim byla tajně

dovážena, zejména ze Švédska. Některé původní skupinky se však

rozpadly. Stalo se tak například ve skupině přátel Milana Staňka.

Začali se scházet v 80. letech 20. století v počtu asi 10 lidí.

K některým vpadla i policie, zabavila veškerou literaturu a pohrozila, že

je zavřou do vězení.50 Po revoluci přišla náboženská svoboda, a tak

47 Z rozhovoru s Milanem Staňkem, členem hnutí Haré Krnša, dne 18. 3. 2008, Praha.

48 Pan Mazánek se v rozhovoru zmínil o jedné události, kterou se dozvěděl zprostředkovaně od svého

známého, který se také věnoval józe. Chtěl za komunismu emigrovat do ciziny a švédská pobočka

ISKCONu mu nabídla pomoc, ale jen za podmínky, že se přidá k hnutí, avšak jakmile se dostal do

Švédska, oddaní mu prý zabavili pas a všechna osobní zavazadla, a dotyčný pak musel požádat zase jiné

lidi, aby mohl uprchnout ze švédské pobočky ISKCONu.

49 Fárek, Martin. Problémy institucionalizace v hnutí Haré Kršna. Praha: Univerzita Karlova, Filosofická

fakulta, Ústav filosofie a religionistiky, 2005. Str. 113.

50 Z rozhovoru s Milanem Staňkem, dne 18. 3. 2008, Praha.

---

Page 36

- 36 -

paradoxně někteří z přátel Milana Staňka „konvertovali“ ke katolicismu,

který jim byl kulturně bližší.

V roce 1987 bylo založeno první neoficiální centrum ISKCONu

v Čechách. Toto centrum bylo v Lanšperku u Ústí nad Orlicí. Od roku

1989 existují také střediska v Praze Na Hrázi, kde bylo první oficiální

středisko organizace u nás. Roku 1990 vznikla ekologická farma

Kršnův dvůr u Chotýšan na Benešovsku. Tato zemědělsky zaměřená

komunita vznikla pod vedením Turíji dásy. Toto hospodářství si

upravili pro višnuistický způsob života. Tyto ekologické farmy se snaží

o maximální soběstačnost, žijí z toho co sami vypěstují, s důrazem na

tradiční práce, snaží se neužívat moderní techniky.

Avšak byla zde i skupina s jiným pojetím misijní činnosti, a tak

v čele Narakriti dáse vznikla misijní prodejna knih v Praze-Modřanech

nazvaná Centrum pro védská studia. Tyto dvě skupiny se v pozdějších

letech několikrát dostaly do sporu.51

„Chotýšanská komunita byla v některých ohledech liberálnější.

Vedoucí hnutí v Praze naopak více zdůrazňoval řád a disciplínu.“52

Tyto spory v pozdějších letech vedly k odchodu některý lidí z komunit,

i z Centra pro védská studia.

V dalších letech v Praze vznikla vegetariánská restaurace U

Góvindy. Vznikala také „laické“ skupiny oddaných, tzv. přátel Kršny,

které pořádaly domácí setkání.

V současné době český ISKCON pokračuje v misijní činnosti

prodeje knih. Hnutí pořádá každoroční festivaly, s bohatým kulturním

programem, stánky s indickým vegetariánským jídlem a zbožím.

Prezidentem pražského chrámu je Nenad Nejkov, nebo-li Narakriti dása,

a vedoucím Kršnova dvoru je Václav Lichtág (Varnášrama dása).

51 Blíže na stranách 114-117 in Fárek, Martin. Problémy institucionalizace v hnutí Haré Kršna. Praha:

Univerzita Karlova, Filosofická fakulta, Ústav filosofie a religionistiky, 2005. Str. 114.

52 Mrázek, Miloš. Děti modrého boha – tradice a současnost hnutí Haré Kršna. 1. vydání. Praha: Dingir,

2000. 75 stran. ISBN 80-902528-1-8. Str. 50.

---

Page 37

- 37 -

3.3.3 Sdružení učitelů jógy

Toto sdružení bylo založeno v roce 1990 jako sdružení učitelů

jógy České republiky. Funguje jako zastřešující organizace pro různé

jógové školy u nás. „Jeho členy jsou učitelé jógy bez ohledu na to kde

působí, ať to jsou organizace tělovýchovy, kultury, zdravotnictví,

náboženských společností a církví nebo zda působí soukromě.“53

Sdružení si klade za úkol hájit společné zájmy učitelů jógy,

propagovat pravdivé inforamce o józe, snaží se zprostředkovávat

podmínky pro zdokonalení jejích členů, také uděluje licence pro nové

učitele, a zastřešuje působení ostatních škol jógy.

Sdružení sice samo vzniklo až v 90. letech, jeho členové však

praktikovali již mnohem dřív. Například Ing. Jiří Mazánek se věnuje

józe již od roku 1968. Tehdy se doslechl o józe právě z novinových

článků a rozhlasu, jelikož po roce 1968 nastalo krátké uvolnění.

Mazánek cvičil podle knihy Karla Wernera.54

V Pardubicích navšitoval kurzy jógy, které vedl pan Otakar

Vojkůvka z Brna, který přednášel též o duchovních aspektech jógy.

Pan Vojkůvka překládal knihy o józe a pořádal letní soustředění ve

Velké Lhotě u Valašského Meziříčí, kde se Mazánek setkal s dalšími

lidmi, kteří se stali také českými průkopníky a učiteli jógy. Někteří od

toho po čase upustili, začali se věnovat něčemu jinému, a někteří u

jógy zůstali dodnes a jsou součástí Sdružení učitelů jógy. Na oněch

soustředěních pořádaných panem Vojkůvkou se jedla pšenice

upravená na různé způsoby. 55 Pan Vojkůvka také „zaučoval“ do

způsobu vyučování jógy některé své žáky, včetně Mazánka.

Když Mazánek vystudoval chemicko technologickou fakultu

v Pardubicích, následoval rok vojenské služby v Českých Budějovicích.

Tam chodil na kurzy jógy, které pak sám vedl a učil zde také duchovní

53 Sdružení učitelů jógy. Kdo jsme? [online].[citováno 2008-1-20]. Dostupné z URL

<http://www.volny.cz/sujcz/profil/kdojsme.htm> Aktualizováno 4. 6. 2007.

54

Je tím myšleno Werner, Karel. Hathajóga – Základy tělesných cvičení jógických. 1. vyd. Praha:

Olympia, 1969. Jana Čížková. 183 stran.

55 Z rozhovoru s Ing. Jiřím Mazánkem, dne 6. 4. 2008, Praha.

---

Page 38

- 38 -

aspekty, což vyvolalo vlnu zájmu i mezi těmi, kteří na jeho cvičení

nedocházeli a znali ho jen zprostředkovaně. Chodil tam například Míra

Kašpar, který se dnes věnuje k šamanismu.

U obce Velešín zbudovali na statku ášram. Mazánek tam jezdil i

po vojně a tam bylo 1. velké (tajné) setkání se svámím

Mahéšvaránandou. Bylo tam přes 100 lidí, kde také Mahéšvaránanda

zpíval mantry, což není tak časté. Jediný záznam pořídil právě Jiří

Mazánek, který ho po revoluci poskytl českému svazu Jógy v denním

životě.

Jiří Mazánek se dodnes věnuje hudbě. Hrál také se skupinou

Šafrán, hlavně v divadle v Nerudově ulici, které dnes již neexistuje. Hrál

spolu s písničkářem Jaroslavem Hutkou, jedním ze signatářů Charty 77,

nebo s Vladimírem Mertou, kteří se politicky angažovali a byli proti

komunismu. Mazánka sice politika nezajímala, přesto neušel dozoru

policie. Byl vyslýchán pokaždé, když některý jeho známý emigroval.

Stejně tak mu byla odepřena možnost odjet studovat hudbu do Indie,

kde dostal stipendium. Byl často vyslýchán a obviňován ze spolupráce

s emigranty. Z rozhovoru s panem Mazánek jsem se dozvěděla také, že

za komunismu byl udáván nejen lidmi ze svého okolí, ale také ze

skupinek, ve kterých učil jógu, či dokoknce od „konkurenta“, silně

řečeno, který nejspíš chtěl prosadit jógový směr, kterému se sám

věnoval.

Za socialismu musel dělat zkoušky pro ČSTV (Československý

svaz tělesné výchovy). Musel splnit cvičení na gymnastických nářadích,

z aerobiku, napsat písemnou práci z anatomie, atd. Nic nebylo společné

s jógou, jen krátké cvičení na závěr těch nejjednodušších ásan. Tyto

zkoušky byly nezbytné pro každého, který chtěl vyučovat józe.

Po revoluci u nás vznikaly nové jógové školy, což způsobilo velkou

rozdrobenost jógínů. Proto vzniklo Sdružení učitelů jógy jako profesní

sdružení. Každý měl svůj způsob přístupu, učení, atd. Na počátku bylo

7 skupin, včetně Mazánkovy Pražské prajágy. Ve sdružení jsou jen ti,

kteří učí jógu. Ti pak mohou doporučit další zájemce o vstup. Ti, co

---

Page 39

- 39 -

neměli žádné žáky se většinou přidali k ČSTV, protože dostávali dotace,

ale tím změnili jógu jen na tělovýchovný prvek bez duchovní stránky.

Členy Sdružení jsou: Středisko jógy Svámího Satjánandy pod

vedením Karla Nešpora, Jóga pro moderního člověka, Integrální jóga,

Pražská Prajága pod vedením Jiřího Mazánka, Jóga Jiří Čumpelík,

Skupina Jóga v denním životě, Středisko Jógy Liberec, Občanské

sdružení přátel integrální jógy pod vedením Milady Bartoňové a Jóga

v rehabilitaci, kterou vede Doc. MUDr. Jiří Votava.

3.3.4 Iyengarova jóga56

Zakladatelem této jógové školy je Bellur Krišnamachar

Sundararádža Iyengar (1918). Roku 1975 založil v indickém městě

Puna institut Ramamani Iyengar Memorial Yoga Institute (RIMYI),

který je centrem Iyengar jógy. Studenti z celého světa sem mohou

přijít, aby se učili józe. Institut pořádá pravidelná sezení pro všechny,

včetně lekcí pro začátečníky i pokročilé. Také má zvláštní lekce pro

ženy, děti i zájemce se zdravotními problémy.57

BKS Iyengar vychází z Pataňdžaliho Jógasúter, avšak upravuje

jejích podání tak, aby i obyčejní lidé mohli čerpat z moudrosti

Jógasúter. Ve své nauce předkládá praktické využití jógy a pravidelný

trénink. Iyengar jóga může být vykonávána kýmkoliv, v jakémkoliv

věku. Učitel musí vyvinout maximální úsilí, aby každý mohl být

zapojen. Iyengar jóga se také zaměřuje na práci s dětmi, u nichž jóga

může zlepšovat koncentraci a sebedůvěru.

Podle Iyengar jógy má jóga léčebné účinky hlavně u chronických

onemocnění kloubů, napříkladkolen, ramen, snižuje bolesti zad, apod.

Poruchy krevního oběhu, srdeční potíže, oběhové problémy v nohách,

zažívací poruchy, zácpu, nadýmání, zmírňuje diabetes, dýchací potíže,

astma, bolesti hlavy, atd. Na toto se specializuje výzkumný institut

56 U nás je tento název běžně užívaný, avšak toto je počeštěná verze původního jména, které v tamilštině

zní Ajjangar.

57 B.K.S. Iyengar yoga. Ramani Iyengar Memorial Yoga Institute. [online].[citováno 2008-1-24].

Dostupné z URL <http://www.bksiyengar.com/modules/Institut/RIMYI/rimyi.htm>

---

Page 40

- 40 -

Light on Yoga Research Trust (LOYRT), který byl založen roku 1978

Iyengarovými žáky k příležitosti jeho šedesátých narozenin. Zaštiťuje

lékařskou prohlídku, případné fyziologické a psychologické účinky

Iyengar jógy, zjišťuje důvody a motivaci pro pokračování v praktikování

Iyengar jógy. Zaměřuje se také na zkoumání vnímání všech druhů

zátěží a stresu na jedince.58

U nás se tímto pojetím jógy zabývá Ing. Milena Raková (*1959).

V roce 1978 začala navštěvovat pravidelné kurzy cvičení a v roce 1988

dosáhla cvičitelského oprávnění III. stupně. Vyššího stupně

kvalifikačního zařazení docílila o 7 let později. V tu dobu se setkala

s Iyengarovou školou jógy a začala se jí věnovat. Dostala se do

učitelského studia, vedeném mezinárodně uznávanými učiteli Iyengar

jógy v Německu, a rokem 1999 nabyla oprávnění k výuce tohoto typu

jógy.59

Milena Raková pořádá mimo pravidelných cvičení a lekcí také

každoroční setkání a soustředění, prázdninová cvičení a tábory, od

roku 1998. Česká pobočka této školy také vyrábí a prodává různé

cvičební pomůcky, například pohankové polšátře, deky, široké pásy

k závěsným cvikům, apod.

Dalšími certifikovanými učiteli Iyengar jógy jsou například Jan

Černý v Brně, Marie Hošková v Plzni, Leonard Jagelka v Praze, aj.60

58 B.K.S. Iyengar yoga. Ramani Iyengar Memorial Yoga Institute. [online].[citováno 2008-1-24].

Dostupné z URL <http://www.bksiyengar.com/modules/Institut/LOYRT/loyrt.htm>

59 Iyengar jóga. Co je to vlastně Iyengar jóga. [online].[citováno 2008-6-24]. Dostupné z URL

http://www.iyengar.cz/

60 Více na Teachers in Czech Republic. [online].[citováno 2008-6-24]. Dostupné z

http://www.bksiyengar.com/modules/Teacher/teacher.asp?Country=Czech%20Republic

---

Page 41

- 41 -

Závěr

Závěrem bych chtěla odpovědět na otázky, které jsem si

položila v úvodu této práce. První mou otázkou bylo „Co je to

jóga?“ Jóga je jedno z duchovních učení Indie. Zmínky o ní máme z 8.

století před Kristem z upanišad. V těchto náboženských textech se

obejvují důležité pojmy, jako jsou brahma, átman, piriša a prakrti,

jejichž existenci jóga uznává. Důležitým mezníkem bylo sepsání

Jógasúter indickým myslitelem Pataňdžalim z 2. století před Kristem.

Tyto sústry shrnují Pataňdžliho poznatky o józe. Jóga kromě tělesných

cviků obsahuje také cvičení duchovní, která mají vést k uklidnění těla

a mysli.

Další otázkou, kterou jsem si položila, byla „Co předcházelo

příchodu jógy do českých zemí?“ Avšak abych se dobrala odpovědi na

tuto otázku, musela jsem si položit druhou otázku „Jak se Západ

setkával s indickou kulturou?“, a odpovědět si nejprve na ni. Západ se

setkával s duchovními směry Indie již v raném starověku, jednak díky

obchodu a jednak z písemných děl antických autorů. Ve 14. století se

dostala Indie do povědomí obyvatel Evropy zejména díky legendě o

apošotolu Tomášovi, který prý vedl křesťany na východ. Avšak

představy o Indii byly spíše zkreslené a nereálné. Reálné poznatky

přišly až spolu s cestopisem Iter in Indiam z pera františkánského

mnicha Oldřicha z Pordenone, který podává svědectví o existenci

dillíském sultanátu, indických bozích a kultuře. A v 16. století díky

knihtisku začalo vznikat mnoho encyklopedických prací. Avšak nejvíce

zájmu o Indii bylo v 19. a následně ve 20. století, díky osobnostem jako

byli Móhandás Karamčand Gándhí, indický mystik Rámakrišna,

Vivékánanda, Rámana Mahárši, Aurobindo Ghóš, aj.

Na základě těchto, a ještě dalších poznatků, jsem si byla

schopna odpovědět na otázku, jak k nám pronikaly duchovní myšlenky

a kultura Indie. Událo se to obdobně, jako v okolních státech Evropy.

Též díky obchodu, stejně tak i díky překladům známých indických děl

---

Page 42

- 42 -

a antických autorů. Zájem o Indii vzrostl v obodbí národního obrození

v 18. století, které se neslo v duchu osvícenství. Přínosem bylo dílo

profesora a jezuity Karla Přikryla, který svou prací ovlivnil i Josefa

Dobrovského a Josefa Jungmana. V té době také bylo zakládáno

mnoho vědeckých společností. V 19. století u nás již byly známy

myšlenky Rámmohana Ráje a Dvárkánátha Thákura. Spolu

s hospodářským rozmachem na počátku 20. století, se zlepšily i vztahy

Československa s Indií, a roku 1921 byl v Bombaji založen

československý konzulát. Po první světové válce Prahu navštívil i

slavný básník Rabíndranáth Thákur, který navázal přátelské vztahy

s mnoha českými osobnostmi, mezi které patřil například Karel Čapek.

S příchodem komunismu se ale vše změnilo. Návštěvy z Indie se

nesměly odehrávat bez souhlasu Sovětského svazu. Stejně tak se začly

navazovat

také

hospodářsko-ekonomické

vztahy

s Indií.

Československo poskytlo Indii mnoho odborníků na stavitesltví, kteří

tam začali budovat nové továrny a závody.

V závěru práce uvádím čtyři duchovní směry, které s jógou

pracují, a které se u nás staly nejpopulárnější. Jednak to je systém

Jóga v denním životě, jedna z nejrozšířenějších jógových skupin u nás,

jejímž nejvýznamějším představitelem je svámí Mahéšvaránanda. Tento

systém je založen na dosáhnutí pevného zdraví, vnitřního míru a

harmonie prostřednictvím jógy, meditace a duchovního rozvoje. K nám

se Mahéšvaránandovo učení dostalo v roce 1973, kdy přijel do tehdy

ještě komunistického Československa na návštěvu. Během několika let

u nás našel stovky stoupenců.

Dalším učením, které si u nás našlo mnoho stoupenců, je hnutí

Haré Kršna. Zakladatelem duchovních kořenů této tradice je Šrí Kršna

Čaitanja ze 16. století, avšak k jejímu plnému rozvinutí došlo díky

Abhajovi Čaranu Dé, nebo-li svámí Prabuphádovi, který založil Svaz

Oddaných. Tento svaz u nás prošel dlouhým vývojem, ovlivnil některé

české osobnosti, které se věnují józe, a také si prošel několika krizemi

---

Page 43

- 43 -

a spory, které probíhaly mezi dvěma „větvemi“ českého hnutí Haré

Kršna.

Nezbytné bylo zmínit také Sdružení učitelů jógy, které vzniklo po

revoluci jako zastřešující organizace učitelů jógy, bez ohledu na to kde

působí. Sdružení sice vzniklo až v 90. letech, jeho členové však

praktikovali již mnohem dřív.

Stejně důležité bylo také zmínit Iyengarovu jógu, jejímž

zakladatelem je Bellur Krišnamachar Sundararádža Iyengar. U nás se

tímto pojetím jógy zabývá Ing. Milena Raková, která má kvalifikaci na

učení Iyengarovy jógy. U nás probíhají i každoroční setkání a

soustředění.

Přístup české kultury k duchovním tradicím Indie, které se k nám

během několika staletí dostaly, prošel velkým vývojem. Od počátečních

nereálných tvrzení a legendám, se přes seriózní přístup a zájem změnil

názor české kultury až k toleranci a uznání. Ve 20. století se u nás

našlo mnoho zájemců o indické duchovní tradice či kulturu. I přes to,

že je tato kultura naprosto odlišná od té evropské. Tento zájem

nepotlačilo ani období Bachovského absolutismu, ani obě dvě světové

války. Stejně tak komunismus, s jeho odmítavým přístupem a

pronásledováním.

---

Page 44

- 44 -

Bibliografie

Literatura

• Fárek, Martin. Problémy institucionalizace v hnutí Haré Kršna:

Komparativní studie historie náboženského hnutí. Praha:

Univerzita Karlova, Filosofická fakulta, Ústav filosofie a

religionistiky, 2005

• Merhaut, Boris. Hrst vzpomínek na Květoslava Minaříka. In

Minařík, Květoslav. Jóga v životě současného člověka. Kruh, 1991.

268 stran. ISBN 80-85202-02-6

• Mikloš, Imrich. Joga v dennom živote: Paramhans svámi

Mahéšvaránanda, 20 rokov v Československu (1973-1993).

Vydala Společnosť Joga v dennom živote, pobočka Martin, 1993

• Minařík, Květoslav. Jóga v životě současného člověka. Kruh, 1991.

268 stran. ISBN 80-85202-02-6

• Lysebeth, André Van. Cvičíme jógu. Přeložila Marie Herrmannová

a Věra Knížetová. 1. vyd. Praha: Olympia, 1988. 245 stran

• Patanjali. The Yoga-sutras. Přeložil M. N. Dvivedí. Adyar: The

Theosophical publishing house, Madras, India, 1947. 182 s.

• Pataňdžali. Jógasútry. In: Plav – Indie: Nemizící řeka tradice.

Přeložil Jaroslav Strnad. 5.II. (2006)

• Polášek, Milan. Jóga. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1995. 195 stran.

ISBN 80-205-0397-8

• Sanitrák, Josef. Dějiny české mystiky I – Legenda Karel Weinfurter.

1. vyd. Praha: Eminent, 2006. 325 s. ISBN 80-7281-166-5

• Strnad, Jaroslav a kol. Dějiny Indie. 1. vyd. Praha: Nakladatelství

Lidové noviny, 2003. 1185 s. ISBN 80-7106-493-9

• Vojtíšek, Zdeněk. Encyklopedie náboženských směrů a hnutí

v České republice. 1. vydání. Praha: Portál, 2004. 462 str. ISBN

80-7178-798-1

• Zbavitel, Dušan. Otazníky starověké Indie. 1. vyd. Praha:

Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 185 s. ISBN 80-7106-241-3

---

Page 45

- 45 -

Internetové prameny

• B.K.S. Iyengar yoga.[online].[citováno 2008-1-24]. Dostupné

z URL <http://www.bksiyengar.com>

• Iyengar jóga. [online].[citováno 2008-6-24]. Dostupné z URL

<http://www.iyengar.cz>

• Jóga v denním životě. [online].[citováno 2008-4-14]. Dostupné

z URL <http://www.joga.cz/index.php>

• Nakladatestlví DharmaGaia. [online].[citováno 2008-1-15].

Dostupné z URL < http://www.dharmagaia.cz/intro.php>

• Sdružení učitelů jógy. [online].[citováno 2008-1-20]. Dostupné

z URL <http://www.volny.cz/sujcz/index.html> Aktualizováno 4.

6. 2007.

---

Page 46

- 46 -

Příloha

Z rozhovoru s Jiřím Mazánkem

Od roku 1968 se věnuje józe. Doslechl se o ní v novinách, protože

došlo k uvolnění, již se o ní smělo psát, ale jen jako o cvičení. Objevily

se i krátké články a cvičení v rozhlase. Pan Mazánek cvičil podle

Wernera; v Pardubicích vedla kurzy jógy jedna paní (nepamatuje si již

na jméno), ale ta emigrovala. Pak ho učil pan Otakar Vojkůvka z Brna,

měl odlišné pojetí, než jeho předchůdkyně - přednášel i o duchovních

aspektech jógy. Také pan Vojkůvka překládal knihy z cizích jazyků a ty

si kupovali, dělal letní soustředění ve Velké Lhotě u Valašského Meziříčí.

P. Vojkůvka zaučoval některé své žáky, i p. Mazánka. P. Mazánek

Vystudoval chemicko technologickou fakultu v Pardubicích a pak

byl rok na vojně v Českých Budějovicích. Tam chodil na jógu a pak tam

i učil a vedl tam kroužek; po tom, co je učil i duchovní aspekty, tak se

jich tam začalo přidávat víc. Chodili tam například Míra Kašpar (přešel

k šamanismu), Lída Chrášťanská (dala se na transpersonální

psychologii), aj. U Velešína zbudovali na statku ášram. P. Mazánek tam

jezdil i po vojně a tam bylo 1. velké (tajné) setkání se svámím

Mahéšvaránandou – bylo tam přes 100 lidí. P. Mazánek tam pořídil

záznam Mahéšvaránandova zpěvu, je jeden z mála, ten nyní vydala JDŽ.

Pak majitel statku konvertoval ke křesťanství a ášram zrušil.

Roku 1976 p. Mazánek odjel do Prahy a přes Lídu Obdržálkovou

se dostal k Honzovi Havelkovi. Pořádali malé schůzky, s ním vydali

několik duchovních spisů co sami přeložili (hlavně z angličtiny a

němčiny), tam pozval i hnutí Haré Krišna z Polska (tehdy ještě tajné).

Scházeli se po bytech. Jezdil sem guru Višnupád pro východní Evropu a

Švédsko (tam měl sídlo). S ním pak probíhala další setkání v Hlinsku.

Měl problémy s policií, udal ho jeden známý jogín, neni známo

z jakých důvodů, jestli z osobních či si myslel, že je pro něj pan

Mazánek „konkurencí“. Panu Mazánkovi tehdejší režim zamítl odjet na

stipendium studovat hudbu do Indie. Hrál se skupinou Šafrán, hlavně

---

Page 47

- 47 -

v divadle v Nerudově ulici, které dnes již neexistuje. Hrál spolu

s Hutkou, Mertou, ale politika ho nezajímala, přesto neušel dozoru

policie. Byl vyslýchán také pokaždé, když některý jeho známý emigroval.

Mazánek se názorově rozloučil s hnutím Haré Krišna, protože si

v té době již po svých zkušenostech udělal názor, že to je jakási sekta, a

že „cesta“ není jen jedna. V té době ho uchvátil Paramhansa Jógánanda

a jeho cesta lásky (oslovila ho jeho fotografie a klidný láskyplný výraz).

Mahéšvaránanda přijel do Olomouce a dal panu Mazánkovi mantru. Pro

Mazánka byla nejdůležitější láska, a při hudbě kterou hrál měl vize a

zpíval mantry (mantraj, nádaj, tantraj).

Spolupracoval s Borisem Merhautem. Jezdili spolu na chatu,

věnovali se hudbě a ta hudba v panu Mazánkovi probudila energii

kundaliní. Setkal se s učitelem z ánanda márgy, i s učením Satjánandy.

Léta překládal jógasútry. Tajně pořádal tábory, kde se meditovalo,

zpívaly mantry, někdy i přes den i noc, ale nebyly tam přednášky, jen

duchovní cvičení.

Za socialismu musel dělat zkoušky pro ČSTV (Československý

svaz tělesné výchovy). Musel splnit cvičení na gymnastických nářadích,

z aerobiku, napsat písemku z anatomie, atd. Nic nebylo společné

s jógou, jen krátké cvičení na závěr těch nejjednodušších ásan. Před

revolucí se setkal také s André van Lysebethem.

Sdružení učitelů jógy je profesní sdružení kolem učitelů jógy.

Každý měl svůj způsob přístupu, učení, atd. Na počátku bylo 7 skupin,

včetně Mazánkovy Pražské prajágy. Ve sdružení jsou jen ti, kteří učí

jógu. Ti pak mohou doporučit další zájemce o vstup. Ti, co neměli žádné

žáky se většinou přidali k ČSTV, protože dostávali dotace, ale tím

změnili jógu jen na tělovýchovný prvek bez duchovní stránky.

Dnes se Mazánek věnuje mantrám a tantře.

Rozhovor s Milanem Staňkem

A. Vyoralová: Já bych se chtěla zeptat, jak jste se dostal k józe?

---

Page 48

- 48 -

p. Staněk: Má sestra měla přítele a on byl oddaným Kršny. Já k nim

chodil na návštěvu, a jednou večer sestřin přítel zpíval mantru a on mi

řekl o tom, co dělá. Já v té době již rok dělal hathajógu a zajímal se o

věci z Indie, tak jsem si řekl, že bych to taky zkusil. To bylo v roce 82

v červnu. Tenkrát tady byla skupina několika oddaných Kršny, asi

deset jich bylo. Scházeli jsme se v bytech, protože jsme neměli tenkrát

„templ“, vše bylo potají, aby o tom nikdo nevěděl.

A. Vyoralová: Za situace, která tady v té době panovala, zažil jste

nějakou perzekuci či stíhání za to, co jste praktikovali?

p. Staněk: Já ne, ale k jendomu kamarádovi přišli, jestli to byla tajná

policie, to nevím, a řekli, že se to u nás nesmí a phrozili mu, že ho

pošlou do vězení. Jinak jsem se nesetkal s žádnou perzekucí.

A. Vyoralová: A jak jste se dostával k literatuře?

p. Staněk: Jeden oddaný sem vozil knihy a jezdil sem, mluvil o tom.

Knihy byly v češtině nebo angličtině. Byl to Turiya.

A. Vyoralová: Proběhla nějaká velká změna v chování na venek, tehdy a

teď?

p. Staněk: Nyní jsme mnohem otevřenější. Můžeme zpívat na ulici,

tentkrát všechno bylo tajně.

A. Vyoralová: Proč jste se vlastně rozhodl přidat k hnutí Haré Kršna, co

vás nejvíce oslovilo?

p. Staněk: To je věc, kterou člověk cítí, to se nedá vysvětlit.

A. Vyoralová: Který byl váš první počit po revoluci?

p. Staněk: Koupili jsme v Lanšperku dům. Tam jezdili oddaní z Čech i

ze Slovenska. To bylo v roce 1988. Já jsem jednu dobu myslel, že se tam

taky odstěhuju, ale pak jsem si to rozmyslel a vrátil se do Prahy.

A. Vyoralová: Pamatujete si, jak se sem dostávaly duchovní myšlenky

z Východu nebo z ostatních zemí?

p. Staněk: Bylo to od roku 80 od Turíy ze Švédska. Ještě bych mohl říct,

že všichni z té naší skupiny, kromě mě a jednoho člověka, se dali na

křesťanství nebo úplně přestali praktikovat vědomí Kršny.

A. Vyoralová: A proč si myslíte, že se tak stalo?

---

Page 49

- 49 -

p. Staněk: Já nevím. Asi protože jim to křesťanství bylo bližší. Stali se

z nich katolíci. S jedním z nich jsme dobří kamarádi a navštěvujeme se.

A. Vyoralová: Jak jste přišl ke svému duchovnímu jménu Minávatar dás?

p. Staněk: To mi dal můj duchovní učitel. Mé zasvěcení bylo v roce 1994.

Je to obřad, kde je oheň, zpívají se mantry.

A. Vyoralová: To zasvěcení probíhá, až když se ten žák kvalifikuje? Je to

hodně náročné se na to připravit?

p. Staněk: Né, i když teď je to mnohem přísnější než když jsem měl

zasvěcení já. Myslím že nyní dělají zkoušky a píší nějaký test. Za mne

stačilo doporučení „temple“ prezidenta.

A. Vyoralová: A zajímal jste se o sansrkt? Nebo je to součást požadavků?

p. Staněk: Tak samozřejmě se kdo chce může učit sanskrt. V Americe

byl jeden oddaný z Nepálu a ten měl nějaké své žáky...Ještě k té době,

jak jsme začínali, tak jsme se scházeli i u nás, zde v bytě.

A. Vyoralová: Dostala se k vám třeba i tam samizdatová literatura, která

zde „vycházela“?

p. Staněk: Vůbec. Ta literatura neměla nic společného s vědomím Kršny.

My jsme měli literaturu, kterou sem dovázel Turiya.

A. Vyoralová: A nezajímali jste se i o ostatní praktikující jógu?

p. Staněk: Ne. Jen o védskou filozofii.

A. Vyoralová: Stýkáte se i se skupinami z ciziny?

p. Staněk: Já žil 11,5 roku v USA a tam jsem žil v templu v Bostonu, v

Allachui. Tam je největší komunita, asi 500 oddaných Kršny, myslím ve

světě mimo Indii.

A. Vyoralová: Máte společné akce s ostatními oddanými nebo středisky?

p. Staněk: Ano, třeba když se slaví narození Kršny.

A. Vyoralová: Co se týče sňatků, jsou pro to nějaká pravidla?

p. Staněk: Ano. Sňatky mohou probíhat jen mezi oddanými. Většinou se

to dělá tak, že svobodný muž jde za temple prezidentem a řekne mu, že

by se chtěl oženit a ten temple prezident to zaranžuje. Ale v reálném

světě se to asi úplně tak nedodržuje.

---

Page 50

- 50 -

A. Vyoralová: A myslíte si, že ti dva ve zaranžovaném sňatku, že jsou

šťastní?

p. Staněk: No oni hlavně slouží Kršnovi, ten pár, aby mu sloužil. To je

nejdůležitější věc, ta služba. A aby byli tolerantní.

A. Vyoralová: A když se těm manželům narodí děti?

p. Staněk: Děti jsou už od narození vychovávány k vědomí Kršny.

V Allachui jsou dokonce i školy.

A. Vyoralová: Je přístup v Americe jiný než zde?

p. Staněk: Myslím, že ten přístup je stejný v Americe i zde.

A. Vyoralová: A sektal jste se v Americe s odporem místního

obyvatelstva?

p. Staněk: Ne, já přímo ne, ale slyšel jsem o některých případech ve

světě.

http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/33176/1/Vyoralov%C3%A1A_J%C3%B3ga%20v_MF_2008.pdf